Neexistuje dle mě mnoho lepších kapel, které si stále drží punc nezávislosti, ale i tak dokáží prodávat spousty svých titulů a mít velkou základnu fanoušků. Heltah Skeltah, vlajková loď legendárního newyorského labelu Duck Down Records, jsou jednou z takových kapel. Na konci září vydali dlouho očekávané třetí album „D.I.R.T.“, a proto nebyl jediný důvod si rozhovor s dvojící Ruck a Rock nechat ujít. Užijte si to. BCC for life!


Znáte se odjakživa. Můžete se podělit o nějakou vtipnou historku z dětství? Jaké to bylo vyrůstat spolu?

Sean Price: Byli jsme vlastně hodný děti, když jsme vyrůstali. DJ Logic, kterej jezdí s BCC a se Smif N Wessun, byl ten zlej. Až když jsme vyrostli, rozhodli jsme se, že se přestaneme vyhýbat konfrontacím. Pamatuju si, jak jsem ničil Rocka v basketu. S jeho výškou měl být lepší. (smích)
Rock: Když jsem Seana Price viděl poprvé, bylo to vlastně na MC battlu. Všichni ostatní byli příšerný a zrovna jsem se chystal k odchodu. Pak jsem ho slyšel, jak rýmuje, a zastavil jsem se. Řek bych, že to není moc vtipná story, ale on tenkrát říkal něco vtipnýho na pódiu. Ha ha.

Album jste ohlašovali už na turné v roce 2004. Měli jste tenkrát i název. Co nakonec způsobilo, že vychází až teď?
Sean Price: Měl jsem tenkrát spoustu práce na sólo projektech. Nejdřív „Monkey Barz“, následoval mixtape „Master P“, a pak další album „Jesus Price Supastar“. Nebyl ten správný čas na společnou věc. Umožnilo mi to vytvořit si skutečnou fanouškovskou základnu, která chtěla slyšet, co Sean Price říká. Myslím, že to nakonec pomohlo k tomu, že jsme byli líp připraveni na Heltah Skeltah projekt.

Poslední dobou BCC hodně spolupracovali s 9th Wonderem. Na tomhle albu ale nemá beat, jak to?

Sean Price: 9th Wonder je opravdový producent a zbožňuju jeho práci. Prostě jsme ho jen nepožádali o beat na tenhle projekt. Khrysis, který je na podobné vlně jako on, na tohle album ale přispěl dost.
Rock: Přál bych si, abychom mohli 9th Wondera dostat na album, ale ničeho nelituju. Udělali jsme klasické album, o kterém se bude mluvit. Měl jsem možnost nahrát rýmy přes jeho beat na albu „Casaulties of War“ od Boot Camp Cliku. Byla to sranda.

Evidence je jediný producent ze západního pobřeží na desce. Jak jste se k němu dostali a uvažovali jste i nad featuringem?
Sean Price: Ev a já jsme si blízcí. Byl jsem loni na jaře na turné s Jedi Mind Tricks a koupil jsem si jeho album („The Weatherman LP“) v den, kdy vyšlo. Vždycky jsme se navzájem informovali o tom, co děláme, a když jsme začali dělat na albu Heltah Skeltah, věděl jsem, že mu mám zavolat.
Rock: Evidence vyprodukoval spoustu vypalovaček a bylo to jednoduché rozhodnutí, namíchat do alba jeden z jeho tracků. Každopádně jsme neměli pocit, že by to znamenalo vyloženě nutnost ho pozvat i na featuring. Na albu je hodně málo hostovaček a udělali jsme to záměrně. Spousta rapperů má pocit, že jejich alba musí být plná ostatních rapperů, ale já myslím, že to je doopravdy proto, že mají pocit, že nedokážou utáhnout celé album sami. Pokud si fanoušci jdou koupit tvoje album, myslím, že přesně to by taky měli dostat, a ne aby si museli vyslechnout tisíc slok od ostatních lidí. Máme na albu naši Duck Down rodinu, ale kromě toho je to striktně Ruck a Rock.

Některé hlášky v „The Art of Disrespektinazation“ jsou fakt vtipné. Jak vás napadl koncept tohohle tracku?

Sean Price: Kouřili jsme nějakou neuctivou trávu a cítili jsme potřebu si ulevit. (smích) Všechno je to ze srandy. Cokoliv říkáme, říkáme proto, že jsme dva blbouni, co nosí kožený hadry. („Two fools rocking leather fatigues“ – pozn. red.) Nakonec je to všechno zábava a dost jsme si to užili.
Rock: Hodně těch hlášek je tam jenom proto, že jména těhle interpretů se prostě dobře rýmujou s nějakejma neuctivejma sračkama.

Jak dlouho budem čekat na další album Heltah Skeltah?
Sean Price: Dlouho.
Rock: Ha ha. Možná dalších deset let?

Seane, „Monkey Barz“ a „Jesus Price Supastar“ jsou podobné desky, což je dobře, protože obě jsou kruté. Co můžeme čekat od „Mic Tyson“?
Sean Price: Víceméně to samý. Nechystám se znovu vynalézat kolo. Očekávejte dobrou produkci, vtipnou hru se slovy a způsob myšlení ve stylu „fuck you“. Lidi pořád zajímá, co Sean Price řekne příště…

Pořád platí, že „Mic Tyson“ bude tvoje poslední album? Proč ses k tomu rozhodl?
Sean Price: Nejsem si jistý. Řeknu vám to, až „Mic Tyson“ bude venku.

Kromě projektu „Random Axe“ chystáš i desku s Ill Billem. Jak se stalo, že zrovna vy dva spolu něco nahráváte?

Sean Price: Jsme právě spolu na turné ještě s mým kámošem Ruste Juxxem a cestujeme po 54 městech. Ill Bill umí zajet nejkrutější rýmy. Představ si, co se stane, když dáš dohromady politicky uvědomělýho bílýho týpka, kterej se nebojí vydat track s názvem „White Nigger“, a ignorantskýho blbouna jako jsem já. Můžeme dát dohromady něco šílenýho. (smích) Možná proto jsme to pojmenovali „The Pill“. (tableta – pozn. red.)

Děláš výkonného producenta na albu Rusteho Juxxe. Pověz nám k tomu něco. Jaké věci máš vlastně na starost?

Sean Price: Podepisuju se pod to, abych dal najevo, že tenhle projekt uznávám. Ruste Juxx je zlej umělec a už nějakou dobu spolupracuje na věcech od Duck Downu a BCC. Hudební průmysl je komický a někdy nechce přivítat nováčka. Můžu pomoct tenhle proces trochu urychlit tím, že využiju jakékoliv vlivu, který bych mohl mít, abych pomohl Rustemu. Jeho rýmy se postarají o zbytek. Kdyby neuměl rýmovat, nedovolil bych mu ani to, aby se dotknul mojí nahrávky, nemluvě o mém jménu na coveru jeho alba.

Dostali jste po tom, jak byla Seanova alba ceněna kritikou, nějakou nabídku od major labelu? Kdybyste mohli jít třeba pod Def Jam, šli byste?
Sean Price: S Def Jamem a dokonce se SRC Records jsme vyjednávali, ale všechna ta jednání měla podmínku, že zůstanu u Duck Downu a budu pořád používat jejich systém k propagaci toho, co dělám. Nikdy bych neodešel, protože na Duck Downu chápou, jak mají propagovat mě jako umělce a co ode mě chtějí moji fanoušci. Máme mezi sebou dobrou chemii a jsem za to šťastný. Navíc tihle lidi v Duck Downu umí dobře naložit s jejich prachama. Pokud máš jméno a hledáš pro sebe správnou situaci, běž za nima. Podpoří tvoje hnutí.

Rocku, nějaké novinky ohledně toho obvinění z pokusu o vraždu?
Rock: Jasně, jsem nevinnej. Jsem teď venku na kauci a postupně se prokousávám celým tím procesem. Nic konkrétního, o čem by se dalo mluvit.

Vídáte se pořád často s ostatními členy Boot Camp Cliku, nebo se potkáváte spíš jen ve studiu?

Rock: Jsme rodina. Pořád spolu zevlujeme, a pokud to není ve studiu, tak je to v Brooklynu nebo na akcích v New Yorku.

Spousta tvrdých rapperů časem vyměkne, ale vy pořád děláte syrový hip-hop. Proč si myslíte, že to tak je?
Sean Price: Myslím, že je to ve vodě, kterou pijeme. Ne, pokud jde o mě osobně, měkkej rap prostě není moje parketa, pozvat si ženskou do refrénu a celý album promíchat s R&B, nic takovýho. Můžeš dospět jako umělec, ale nemělo by to změnit tvé podání nebo obsah toho, o čem mluvíš. Pořád žiju ve čtvrti, nic syrovějšího nemůže být.
Rock: Tohle je jediný styl rapu, jaký znám, tečka.

Jaký je váš oblíbený rým toho druhého?
Sean Price: Na novém albu Rock říká: „Patience aint only a virtue / Thats you and your manz at the hospital / I will hurt you / beat you out your shirt and your shoes / punch your chin off / or the pound put your face on your chest like Rick Ross.“ Tahle hláška je skvělá!
Rock: Je jich spousta, ale miluju třeba tuhle: „Big Drama, lil drama / Lip gloss stains on my dick from Lil Mama / When I fuck Rihanna I aint use no umbrella / when the bitch have twins we naming them both ela ela / Im just joking / Maybe Im not / Im just smoking / maybe its pot / maybe its coke / maybe its both / only way to tell, mother fucker, take it and toke.“ Ha ha ha.

Máte nějaké vzpomínky na vaše koncerty v České republice?

Sean Price: Máte tam dobrej vzduch.
Rock: Myslíš tim weed, brácho?