Nevím, jak to máte vy, ale vždy mě poslech jakékoli věci od Kiefera hodí do totálního klidu, až transu. A při poslechu jeho třetího alba se to opět jen potvrdilo.

Jak tomu bylo už u jeho předešlých věcí, většinou si vždy vystačil “sám se sebou”, tedy samploval úplně minimálně, veškeré melodie si napsal a nahrál na piano sám, doplnil bicí a “projel” synťákem. Album “Bridges” je ale jedinečné v tom, že se zde Kiefer od samplování oprostil už úplně. Takže za mě pokrok úplně maximální. Kdo už tohoto beatmakera a klavíristu sleduje delší dobu, tak ví, že je to člověk, který měl kolem sebe dobrý vliv už od útlého dětství – tedy otec, mimo jiné bluesový hudebník, ho učil základní jazzové akordy dřív, než uměl vůbec chodit. V mládí pak Kiefer tíhl čím dál více k vlastní tvorbě beatů a později při studiích hudby na univerzitě ho napadlo zkombinovat tyto dvě jeho vášně. A díky za to! Novinkou je také ještě to, že “Bridges” už vyšlo pod Stones Throw. A nepíšu to poprvé – na někoho působí jeho tvorba jako obyčejná elevator music, myslím, že ale kdo ví, ten ví a nachází v jeho hudbě úplně jiné sdělení. Kdyby vás ještě zajímalo, kdo si vzal do parády veškerý artwork a visuals, tedy jak cover alba, tak i krátké animace, je to one and only Joe Prytherch. A mimochodem, určitě jste už slyšeli na Paakově albu “Ventura” track “Yada Yada“. Uhodnete, kdo je autorem beatu? 🙂