Tento projekt jsem měl v hlavě už celkem dlouho. Velká inspirace přišla z projektu Dust & Grooves ,který dokumetuje vinylové sbírky lidí po celém světě. Celkem mě mrzelo, že se zapomíná na sběratele z České Republiky. Proto jsem se rozhodl, že v duchu D&G je budu osobně navštěvovat a nechám vás nahlédnout do jejich sběratelského života.

Moje první cesta vedla za Maldou, prostějovským Djem a milovníkem hudby. Je to člověk, který mi předal hodně znalostí z hudby a díky němu jsem se dostal i k Djingu. Zažili jsme toho spolu celkem dost a proto byl jasná volba na první rozhovor.

Jak jsi se dostal ke sbírání desek?

V podstatě už rodiče měli sbírku jazzových desek apod. a já pokračuji v jejím rozšiřování.

Pamatuješ na svou první zakoupenou desku?

Má první deska byla Špatnej Wliw – Jestli / W.L.I.W. Tu jsem pouštěl ještě na starým gramofonu od Tesla, v bývalém prostějovském klubu S Klub. Byla to vlastně hospoda, kde se pořádaly parties – Jara’s Parties. Zde jsme hrávali s Jarou, převážně jsme pouštěli hudbu z CD a tohle byla první hip hopová deska, co jsme měli na vinylu.

Jak dlouho sbíráš?

To už je celkem dlouho, jelikož si nemůžu hnedka vzpomenout. Mělo by to být asi od roku 2000.

Zaměřuješ se na určitý druh hudby?

Převážně převládají styly hip hop, jazz, rock, ale většinou to není vyhraněný styl. Já si prostě koupím hudbu, která se mi líbí a o to víc jsem radši, když je to na vinylu.

Jak by jsi popsal svou sbírku?

Mám tady 7“ oldschool desky z 60tých let, kdy vycházely ty jednosinglovky. Některé jsem podědil po mámě, další jsem zachráníl, když je chtěli lidi vyhodit a zdálo se mi, že jsou tam dobré věci. Protože občas tam člověk najde velký klenot. Třeba barevná deska od vydavatelství Panton, na které se nachází Sluneční Hrob od Blue Effect. Pak samozřejmě klasiku, co měl každý doma, jako je Karel Gott a pak to pokračuje přes ohraný disco od Modern Talking, Bee Gees atd. Pak nějaký rockový desky, těch je tu taky dost, například kompletní kolekce Beatles. Dále tu mám jazzový a swingový věci, mluvený slovo, pohádky, vážnou hudbu,metal. Mám i pár šelakových desek, které jsem musel uložit na bezpečnější místo. Má sbírka je celkem široká, dá se říci, že mám cokoliv co mě zaujalo a líbilo se mi.

DJ Malda

Víš kolik kusů máš ve sbírce?

Já jsem to tak nějak nepočítal. Nikdy jsem to nesbíral na počet, takže nedokážu říci ani odhadem.

Máš nějaké oblíbené desky, které tě nikdy neomrzí?

Je toho hodně. Třeba Led Zeppelin – III, Creedence Clearwater Revival featuring John Fogerty – The 20 Greatest Hits, pak následují Deep Purple, Jimi Hendrix, The Doors, Beastie Boys. Potom mě napadají ještě Portishead, to je v podstatě kapela, která nemá náhradu. To si myslím, že už se opakovat nebude.

Preferuješ určité druhy coverů?

Ani ne, spíše jde o náhodu. Když se prohrabuji v obchodech a i na internetu, občas tam narazíš na nějaké zajímavé. Ale když si to poslechneš, tak tě spíše předčíl samotný cover, než obsah desky.

Který cover je tvůj nejoblíbenější?

Co se mi nejvíc líbí tak je Led Zeppelin – III, protože ten obal nemá chybu. To se přesně hodí, do té doby, kdy to vyšlo a celkové provedení je velice zajímavé.

IMG_6560

Při nakupování víc upřednostňuješ kamenné obchody nebo internet?

Dalo by se říci, že oboje. Dřív bývalo, že jsem si radši ty desky ošahal , ale zas je pravda, že jsem taky pohodlný člověk a mám rád i nakupování na internetu. I když na druhou stranu, deska je fyzická věc a celkově je to s ní, jak se ženou. Když si ji chytneš pěkně kolem pasu a můžeš si ji i rovnou přehrát přímo v obchodě. Nedokážu posoudit, jaký způsob mám radši, protože oboje má své výhody a nevýhody.

Jaké místo nebo obchod, kde jsi nakupoval, ti nejvíc zůstal v paměti?

Hip Hop Kemp a to přímo ve stánku německého obchodu Mad Flava. Super borci s velice zajímavým výběrem.

Nakupuješ jen v tuzemských obchodech a nebo i v zahraničí?

I v zahraničí. Většinou Rakousko a Slovensko.

Kolik kusů průměrně nakoupíš za jeden měsíc?

Je to různé. Byly doby, kdy jsem nakoupil i za jeden den 20 desek nebo za měsíc 10 až 15 kusů. Teď mám období, že třeba mi nic neutkví v hlavě, že bych to vyloženě chtěl koupit. Taky se časem mění životní priority a nároky na daný styly.

IMG_6550

Máš představu, jaký čas dokážeš strávit v obchodě s hudbou?

Občas si uvědomím, že tam příjdu dopoledne a odcházím skoro v noci. Než se vším prohrabeš a proposlechneš, tak to zabere celkem dost času.

Co považuješ za jeden z nejlepších nákupů?

Prince – 3121, to si myslím, že byl dobrý kup. I když mám za to, že bylo z internetu. Jsem na to narazil náhodou, pustil jsem si to a zjistil jsem, že tam budou pecky jako prase, tak jsem to hned bral. Následně jak to přišlo, tak jsem zjistil, že to je velice vyjímečné album a hodně si té desky vážím. Ještě i citově je pro mě důležitá deska Budvárek a Joint od Dizzastarr.

Kolik jsi nejvíc utratil za jeden nákup?

Já peníze moc neřeším, ale bylo to různě. Odhadem to bylo 16 tisíc a zrovna na Hip Hop Kempu.

Které desky jsi si pořídil naposled?

Poslední dvě desky jsem koupil na prostějovském koncertě kapely Už Jsme Doma a byly to alba  Jeskyně a Hollywood. Další jsem koupil AC/DC – High Voltage s Black Sabbath – The Collection a to v internetovém obchodě blackvinylbazar.cz.

IMG_6566

Jaký je tvůj jednorožec (nejvíc nedosažitelná deska)?

Určitě to bude single Baby I’m Yours od Breakbot. Tuhle desku bych chtěl hrozně moc, tu jsem celkem prošvihnul a pak jsem se dozvěděl, že jako second hand se to prodává za hrozně velkou sumu, ani nevím za kolik. (pozn. Průměrná cena na Discogs je okolo 100€.)

Máš nějaký špatný zážitek, v kterém hraje roli vinyl?

Bohužel se stalo, že na jednom ročníku Hip Hop Kempu jsme si s Kužou a Dtonatem nakoupili desky, které jsme si šli schovat do auta, protože nebyla jiná možnost kde si je uschovat. Dohromady to bylo okolo 30ti desek. Zrovna jsme byli na koncertě Naší Věci a volal mi Kuža, že nám vykradli auto a vzali i všechny desky. Já jsem tam tehdy měl desky asi za 8 tisíc. Pamatuji si, že jsem tam měl třeba Lootpack nebo Dilated Peoples.

Ještě jeden špatnej příběh mi zůstal v paměti. A to, že na jedné akci jsem hrál, chtěl jsem pustit od Beastie Boys – Ill Communication. Vytahoval jsem desku z obalu a jak jsem ji chtěl položit na gramofon, tak mi vyklouzla z ruky a totálně se rozbila. Zůstaly mi zní jen střepy a ve výsledku mám z 2LP jen 1 kus. Z Ill Communication se stal Ill Vinyl.

IMG_6567

Začal jsi dělat Dje ještě v analogové éře, co tě k tomu přivedlo?

Byla to hlavně láska k muzice, jelikož už od mala jsem ji měl velice rád. Pak jsem poznal lidi, s kterýma jsme začali pořádat první akce, kde jsme pouštěli CD z Hi-Fi věže a pak to šlo přirozenou cestou od prvního gramofonu až k nákupu desek, které budu pouštět na party.

Jak dlouho hraješ?

Ja si myslím, že to mohl být přelom roku 1998 a 1999, ještě v pionýrské éře na gramofony od rodičů.

Pamatuješ na první desky, které jsi začínal pouštět na parties?

Špatnej Wliw – Jestli / W.L.I.W., na tom to začalo a pak srdcová záležitost Dizzastarr – Budvárek a Joint. To jsou první desky, co byly se mnou na každé akci a jsou nejvíc ohráté.

IMG_6563

Máš nějaký zaručený track, co nesmí chybět v tvém setu?

Nesmí chybět Mobb Deep – Shook Ones pt. 2, to má takový neuveřitelný feeling a taky Jaylib – The Red. Protože když to začne hrát, tak mi po těle začne běhat mráz po zádech.

Své sety připravuješ předem a nebo vybíráš hudbu podle citu?

Nepřipravuju, většinou hraju to, na co mám zrovna náladu. I když za tu dobu už má člověk určitý systém výběru.

Jaký hudební styl vybíráš do svých setů?

Co se týká hip hopu, tak pouštím od oldschoolu až po newschool. Jinak když nehraju na žánrové akci, tak míchám funky, soul, jazz, swing a i rock. Závisí, kde zrovna hraji.

V digitální době hraješ stále z desek nebo jsi přešel na jedničky a nuly?

Kombinuji to. Starší lidi ví, jaký je to když táhneš s sebou 200 desek. Tak je proto o něco lepší mít část i v digitální podobě. Na vinylu si beru jen ty nejzásadnější věci.

Co by jsi si přál, aby se stalo s tvojí sbírkou, až zemřeš?

Každopádně nechci, aby se s tím stala jedna věc, tak jak se to stává běžně a to že se ty desky vyhodí do odpadu. To je pro mě osobně ta nejhorší věc, co se může s muzikou stát. Rád bych to přenechal svým potomkům a nebo aby jinak sloužila dál své věci. Prostě aby se to dostalo do ruk člověka, který z toho zase bude mít radost.

autor rozhovoru: Vrcek

Sbíráš? Sbírám. Sbíráme! na Facebooku