Olivera Lowe (Snupa) možná někteří znají jako člena bývalé rapové formace Divokej Západ a nebo jako sólo MC a producenta. Naše společné setkání jsme měli naplánované na 10:00 před obchodním a kulturním centrem Sapa (Praha), kde pořádá vlastní prohlídky s výkladem a ochutnávkou tradičních vietnamských jídel. Než jsme se dostali k rozhovoru, absolvoval jsem v Sapě jednu z prohlídek. Když bylo po všem, tak jsme vyrazili k Oliverovi domů, kde má uloženou svoji sbírku vinylů a domácí studio a tam jsme si povídali až do pozdních večerních hodin. Na co si z tohodle rozhovoru budu asi pamatovat nejvíc, je focení. Protože v podzimním podvečeru je brzo tma a v pokoji nefungovalo hlavní osvětlení, takže všechny fotky jsme přisvětlovali pomocí malé stolní lampičky.

Vzpomeneš si na první setkání s deskama?

Už jako malej prcek jsem lezl rodičům do desek, kde byl Kotvald, Hložek, Peter Nagy, Tublatanka, Karel Kryl a prostě všechny tyhle věci, které v té době měl ve skříni s vinylama snad každý rodič. Ten nosič a gramofon mě v té době velice fascinovali. Našim doma gramofon, kvůli špatné jehle, nefungoval a já jsem je donutil, aby ho opravili.

Jaká byla první deska, kterou jsi si koupil?

Moje první deska byla 10“ Potřeby / Hledáme Lásku RMX od Jižních Pionýrů. Koupil jsem si ji na koncertu Pio v plzeňském klubu Underground Mix, které bylo takové naše víkendové útočiště v době Divokýho západu. Bohužel jsem tu desku pak s někým za něco vyměnil nebo prodal. Možná asi i vím, kdo tu mou má.. jeden kluk, co skupuje všechny český desky a má je všechny víckrát. Asi víš proč.

Co byl první impuls, abys začal se sbíráním?

Bylo to po době, kdy právě skončil Divokej Západ. Zavřel jsem se doma. Uvědomil si, že ač jsme měli úspěch, technicky to za moc nestálo a radši jsem začal na sobě pracovat. Protože jsem koncertoval opravdu sporadicky a potřeboval asi nějakej další zájem, tak jsem začal sbírat desky. Přišlo to přirozeně. Nejdřív jsem si pořídil vinyly od oblíbených českých kapel a pak jsem začal sbírat všechno možný. Tam se ve mně něco zlomilo a přestal jsem být ortodoxní posluchač hip hopu a začal jsem poslouchat styly z kterých vznikl. Jazz, soul, funk, blues, pak mě to táhlo k breakbeatu, reggae a house, na kterém jsem vyrůstal a poslouchal ho ještě dřív než hip hop. Šel jsem zpátky ke kořenům a zároveň i dopředu k novým věcem. Bavilo mě si koupit desku a doma luštit obaly. Bylo zajimavé zjišťovat, kdo psal texty, kdo dělal muziku, kde se desky nahrávali. Dělat si přehled o labelech atd. Taky jsem začal hrát po klubech a protože ještě nebylo Serato, tak byl vinyl jasná volba.

Jak dlouho sbíráš?

Podle data vydání Potřeb od Pio to vypadá na 12 let.

Zaměřujes se na určitý druh hudby?

Byly období kdy jsem kupoval cokoliv, co mi skočilo do cesty, pak zase období, kdy jsem se soustřeďoval na konkrétní věci. Třeba teď mám období, kdy si kupuji hlavně jazz, soul a funk. A hlavně alba. Singly už moc nesbírám, spíš vůbec.

Jak by jsi popsal svoji sbírku?

Hudba. Všechny možný žánry a taky sbírám soundtracky.

Soundtracky? Celkem by mě zajímalo, jestli se orientuješ na určité filmy a nebo víš, že v tom filmu je dobrá hudba a neřešíš to.

Jsou dvě možnosti, jak se k tomu dostanu. První je, když třeba na blešáku náhodou uvidím desku se soundtrackem z filmu, který jsem miloval jako dítě, tak si ji koupím, aniž bych úplně konkrétně věděl, co je tam za muziku. Pamatuji si třeba jen úvodní melodii nebo jednu skladbu. Takhle jsem si teď nedávno koupil třeba soundtrack Rockyho a nebo Šílenýho Maxe. Druhá cesta je, když si vyloženě jdu za určitým soundtrackem, protože jsem viděl film a v tu chvíli mě uchvátila hudba. Naposled jsem si takhle koupil hudbu z Hanebných Panchartů.

Máš systém podle kterého si organizuješ sbírku?

Mám klasickou Ikea skříň, kam se krásně vejdou desky. Každej foch je jak složka s hudbou. Mám to rozdělené podle hudebních žánrů. Zvlášť mám hip hop singly od alb a ještě jeden foch jsou právě soundtracky.

Máš představu jak je tvá sbírka velká?

Jeden čas jsem měl snad 1400 vinylů, včetně 7“. Většinu jsem koupil v době, kdy jsem bydlel v Plzni a měl jsem dobře placenou práci. Kupoval jsem všechno co mě jen trochu oslovilo. Kupoval jsem každou věc, třeba i jen kvůli zajímavýmu obalu. Pak jsem zjistil, že mám doma 500 – 600 vinylů, který jsem nikdy neslyšel a říkal jsem si jestli, že je nezačnu poslouchat, tak je nikdy neuslyším. Když jsem si je pustil, tak jsem zjistil, že mám doma spoustu desek, které vlastně ani nechci a hodně jsem jich prodal. Dnes mám odhadem okolo 600 desek.

Jakou audio sestavu používáš k přehrávání hudby?

Donedávna jsem měl gramofony Technics SL -1210MK2, protože jsem chtěl dělat scratching a beat juggling. Jelikož jsem na ně poslední 3 roky vůbec nesáhl a vždycky jsem si jenom pustil desku, tak jsem je prodal. Teď si budu pořizovat jen nějaký gramofon na poslech a samplování. Nedávno jsem si pořídil zvukovou kartu Mackie Onyx Blackjack, protože mi nedávno odešla Mackie Onyx Satellite a od Mackie mám i bedny. Jsou to bedny Tapco S8 a nádherně hrajou.

Máš oblíbenou desku nebo desky?

Kamaal The Abstract od Q-Tip. Pořídil jsem si ji, protože jsem ho znal z A Tribe Called Quest. Na tomhle albu mi ukázal, že umí zpívat a že klasický rapper může dělat velkou muziku. Hrozně mě to ovlivnilo. Další je Kero One a jeho debutová deska Windmills Of The Soul. Nádherný jazzy hip hop se skvělým vypravěčským MC a dobrými texty. 2 český desky, které stavím stejně vysoko jako HDP od Prago Union a který jsou na vinylu, jsou Indy a Wich – My 3 a Peneři Strýčka Homeboye – Repertoár. To jsou desky, které mě hodně inspirovaly v tom, abych začal dělat hip hop a jsem strašně rád, že tyhle desky vznikly. Poslední deska je True Indeed od Surreal and The Sound Providers. Zase je to klasický jazzy hip hop se super zvukem a rapama.

Který obal se ti líbí nejvíc?

Vypíchnul bych třeba desku od Queenů a nebo Gutse. (viz fotky)

Zaměřuješ se na určité druhy obalů?

Sbírám třeba desky, na kterých jsou hlavy lidí. Kdysi jsem viděl na MySpace fotky nějakého sběratele z Rakouska, který má obrovskou sbírku desek a dělal fotky, na kterých má místo hlavy právě takové desky. Dneska už to dělá každej, i já jsem nějaké takové fotky nafotil, ale ty jeho byly hodně specifické a originální.

Pri nakupování preferuješ víc nákup v obchodech (bazarech) nebo na internetu?

Řekl bych, že spíše internet. Ve smyslu, že například vyjde nový klip, který mě baví, podívám se na internet jestli je album a koupím si ho. Že bych si řekl: „Ok, jdu do tohodle krámu.“, tak to já nedělám. Když se vyskytnu v kamenným krámu, je to náhoda, ale v tu chvíli mě to neskutečně baví a dokážu v něm být 2 – 3 hodiny. Taky mám rád, když si desky můžu nechat podepsat, takže je kupuji od interpretů skrz jejich bandcampy, na koncertech, nebo jim napíšu na profil na Facebooku. Dělám to tak rád i proto, že se občas peníze z prodejů v distribucích k interpretům nedostávají podle domluvy. Samotnému se mi to stalo už 2x a není to nic příjemného, obzvlášť když třeba pomůžeš vydat desku svému kolegovi a pak mu ty love dlužíš, protože ti je z distribuce neposlali.

Máš záchytné body, když kupuješ neznámou desku?

Určitou roli hraje obal, jak vzhledem, tak třeba i materiálem. Pak mě třeba zaujme label nebo kde se to nahrávalo. Přes featy, kde jsou oblíbení MCs se občas dostanu k míň známejm kapelám, který v sobě mají ale neskutečnou sílu. Je tam hodně možností a vždycky se nechám překvapit.

Jáké bylo nejzajímavější místo, kde jsi nakupoval?

Určitě bylo zajímavé koupit si pár desek od Dj Richarda, když prodával svou sbírku. Taky mě bavilo nakupovat v plzeňským krámu DJ33, který měl můj kamarád Dj Sirkir. Pak se ale začal starat jen o dj techniku a o desky se mu staral jinej týpek, kterej byl nepříjemnej, tak jsem se přesunul právě na ten internet.

Dj Richard je legenda české hip hopové scény, sběratelů desek a lidí co se zajímají o hudbu. Jak si se dostal k možnosti koupit si pár desek z jeho sbírky?

Bylo to po ose Dj Cee a Dj Draco, Dj Cee měl přehled, sháněl desky, a věděl, že Richard nějaký prodává a pomáhal mu s tím prodejem. Draco tenkrát dělal Richardovi nějakej nábytek, protože je truhlář, tak jsme se jednou objevili i u Richarda. Tenkrát jsem třeba získal super singl od Jungle Brothers.

Kolik jich průměrně nakoupíš za jeden měsíc?

Poslední 3 roky jsem si moc desek nekoupil. Asi jenom 20 kousků. Byly ale doby, kdy jsem nakoupil 20 desek při objednávce a těch objednávek bylo pár do měsíce. Teď si třeba koupím 1 desku za měsíc a nebo si 3 měsíce nekoupím nic a najednou si koupím 10 desek. Jak je člověk starší, tak má více složenek. A taky mám další hobby. A hlavně si musíš najít správnou ženskou, co bude respektovat tyhle vášně.

Máš nějaká zajímavý zážitek, co se ti stal při nákupování?

Úplně konkrétní zážitek nemám. Ale vždycky je fajn, když jedeš třeba z koncertu, nebo cestuješ a potkáš obchod nebo antikvariát. Když nejedeš sám a sdílíte ten pocit v obchodě víc lidí, tak to je super. Hrabat se v přepravkách a ukazovat si, co kdo našel.

Co považuješ za jeden z nejlepších nákupů?

Zajímavý bylo, když jsem jeden čas počítal každou korunu a projížděl jsem na mejch oblíbenejch eshopech kategorii se zlevněnejma deskama a objednal všechno možný a našel třeba úplný pecky, neznámý věci, co jsem ani neznal. Koupil jsem je třeba víckrát a rozdával jako dárky kámošům k narozeninám nebo když ti někdo s něčím helfnul.

Kolik jsi nejvic utratil za jeden nákup?

Jednou jsem to vyhrotil a utratil jsem snad 7000Kč při jedný objednávce.

Které 3 desky jsi si koupil naposled?

Poslední 3 desky, co jem si koupil naposled jsou: David Le Deunff – My Storm EP, kterou jsem koupil na hhv.de. Soundtrack z Batmana, to jsem sehnal na bazaru vinylů v Paláci Akropolis. Poslední je od Oldy Clap and Dj Scandal – Dust Dealers a tuhle jsem koupil přímo od nich z Bandcampu.

Jednorožec – nejvíc nedosažitelná deska.

První album Hocus Pocus. Zpětně bych ještě chtěl ten single od Pio Squad – Potřeby / Hledáme Lásku RMX.

Máš nějaký špatný zážitek v kterém hraje roli vinyl?

Mám 2. Obě byly doprovázený alkoholem. Jednou jsem si poničil drážky cigaretou. Byl to takovej super breakbeat, tuším z Německa. A to, že se mi to stalo na obou stranách tý desky byl fakt velkej fail. Druhá story byla, když jsem hrál na narozeninách mýho kámoše Brejchuse. Hrál tam ještě jeden dj, popíjeli jsme, byl tam trochu chaos v deskách. Měli jsme jednu stejnou, tuším, že to byl Method Man a Redman, oba jsme ji hráli a já pak sbalil tu jeho i svou a jemu zůstal jen obal. Vše se vyřešilo, ale jedna jeho hloupá kámoška mezitím rozhlásila, že kradu djům vinyly. To bylo tenkrát vtipný. Komu se to nikdy nestalo, tak jako by nehrál. Nebo nepil. Znám hodně takovejch historek od českejch djs.

Uvažoval si, že na vinylu vydáš své album?

Pro mě vždycky byl sen vydat svoji hudbu na vinylu. Chtěl jsem to udělat u debutovýho alba, ale neměl na to koule. Dodnes mě to mrzí. Tenkrát o to byl fakt zájem. Dnes nevím. Ale pořád to mám v sobě jako nesplněnou věc.

Ze začátku rozhovoru jsi se zmínil, že občas hraješ jako Dj. Jako Dj preferuješ digitál a nebo vinyl?

Kdysi jsem si koupil Serato. Né kvůli tomu, že bych přestal sbírat vinyly, ale mrzelo mě ty desky ohrávat na akcích. Na Serato jsem si ale nějak nezvykl, sedělo to nějak divně na ruce ten zvuk, tak jsem ho prodal Fatteovi. Použil jsem ho akorát pro pár skrečů při nahrávání mojí instrumentální desky Přemykač A. Ale mám v plánu si ho zase koupit, protože občas hraju a ty desky nechci ohrávat a taky je to těžký tahat ty tašky, co si budeme povídat.

Děláš průvodce ve vietnamském obchodním a kulturním centru Sapa. Podařilo se ti tam sehnat vinyl s vietnamskou hudbou?

Ne. Je tam jen obchod, kde jsou kazety a CD.

Protože máš rád dobrou hudbu a dobré jídlo, jaké alba by jsi doporučil k snídani, obědu a večeři?

K snídani bych doporučil desku A Hill Of Feathers od Hannah Williams and The Tastemakers, protože jsou tam krásně vlažný písničky, které si pustíš při probouzení a zároveň jsou tam svižnější písničky, co bych si pustil u chystání snídaně. Nebo možná naopak. K obědu bych si pustil A-Skillz And Krafty Kuts – Tricka Technology. Jelikož v poledne by jsi měl být nabitý a tahle deska je hrozně pozitivní. K večeři bych si představil desku Soul Search od Freddie Cruger aka Red Astaire. Takovou hudbu si pouštím rád když relaxuju nebo když jsem s holkou.

Prozradíš na závěr rozhovoru, jestli ve své hudební kariéře chystáš něco do budoucna?

Za poslední 4 roky jsem vydal jen pár singlů a občas jsem někomu zahostoval na albu a muziku moc nedělal. Věnoval jsem se taky akci Live Jam Session, kterou pořádám s klubem Cross a kde jamujeme s muzikantama a propojujeme hudební žánry. Taky jsem hlavně hledal inspiraci. Tenhle rok jsem rozepsal novou desku a v roce 2017 by měla vyjít.

https://www.facebook.com/uncleoliverlowe

Sbíráš? Sbírám. Sbíráme! na Facebooku