Ale prvně dáme takové mále zpátky do minulosti.

Poprvé jsem se s tím jménem setkal skrze můj “kdysi hodně oblíbený” německý label Melting Pot Music. Psal se rok 2011 a byla venku jeho deska Gumbo II. Jeho styl produkce mě okamžitě zaujmul. Jeho cit tvořit věci jako skladby a ne jako smyčky, kdy, když nevíš co, tak tam dáš nějakej syňták, na kterej stejně neumíš. Zároveň jeho produkce vždy “dejchala”. Je to vzdušný a cejtíte z toho duši.

Poté jsem okamžitě projel jeho další věci jako Hi – Hat Club Vol. 4 – Chop Shop (MPM, 2010) a Gumbo (Supercity, 2008) a všechny jeho produkce pro lidi jako MarvWon, Deph Joe, remix pro Waxolutionists atd. A sranda je, že jeho první věci byly převážně přes Supercity, což byla taky moje hodně oblíbená parta lidí z Vídně (Total Chaos, Waxolutionists atd.)

Ale už v té době dělal i pro West-Coast legendu MC Eiht

V roce 2012 vydává Brenk společně s Miles Bonny pod jménem S3 desku Supa Soul Sh*t, kde je opět jeho produkce hudební až do prdele. A vždy, když mi někdo pošle beats, tak mi pošlu All I Know, kde člověk rychle zapomene na smyčku, ale chce tvořit beats, které mají vývoj, změny, přirozené (ne vykalkulované) gradace atd.

V roce 2013 se Brenk spojuje s dalšíma evropskejma esama a těmi jsou Suff Daddy a Dexter a vydávají pod názvem Betty Ford Boys album Leaders Of The Brew School. A to můžete poslouchat Everyday.

V Brenkově produkci můžete vždy slyšet jeho lásku k West-Coastu. A to potvrzuje i na druhé desce Betty Ford Boys (MPM, 2014) nebo jeho další sólovce Midnite Ride z roku 2015, která vyšla na jeho labelu Hector Macello, který má společně s Fid Mella.

Kdo sleduje německej rap, tak jistě zaregistroval i jeho produkce pro Olexesh nebo projekt Brenk Sinatra & Morlockk Dilemma – Hexenkessel EP.

MC Eiht ‎– Which Way Iz West

A nyní je to konečně tu. Dlouho, sakra dlouho očekávané album Which Way Iz West. Když se řekne západ, chytré hlavy hned vystřelí jméno MC Eiht. Tahle hlava Compton’s Most Wanted byla vždy dbala na to, aby styl, který na západě vzniknul si udržel svojí autentičnost. Zároveň jeho hood stories ovlivňovaly lidi jako Kendrick, který je jakoby takovým jeho pokračovatelem. A jak víme Eiht se objevil na Good Kid, m.A.A.d. City.

Když se vrátím k té autentičnosti, tak přesně tak sám Eiht pro hiphopdx uvedl:

“For a minute, it seemed like all our West Coast veterans were trying to do what everybody else was doing to stay relevant,” he says. “I understand you gotta adapt to the times, but I felt people weren’t giving a damn about the originality of West Coast music. I know you can’t stay on the same page forever, but you can’t stray away from what our foundation is. I wanted to call the record ‘Which Way Iz West’ to let people know that maybe we lost our way and we need to get back to what West Coast music really was, and make some music that got me in the door for some of those fans who have been riding with me since the beginning.”

K tomuto tématu ještě přidávám video, kde nadpis říká vše:

Nikde moc neni uvedeno, proč to trvalo tak dlouho, každopádně kolabo Brenk Sinatra a MC Eiht jelo už dlouho a to například v podobě Compton 2 Vienna tejpu, Keep It Hood EP atd. Každopádně nyní je to tu. Nad celým albem měl dohled (rozuměj executive producer) DJ Premier, který zde produkoval 3 tracky. Zbytek je právě práce Brenka. A když slyšíte věci, jako Pass Me By feat. B-Real, tak prostě víte, že to je Brenk.

Tedy ten, co má slovenskou matku a mluví slovensky a který hrál jak u nás, tak v Bratislavě. A tedy i ten, který žije ve Vídni a u kterého jasně vidíte, že to jde. Je jasné, že to je o kontaktech, ale v první řadě je to o tom makat, makat, makat a makat. A pokud se vrátím k článku o Stro Elliot a Petijee, tak je to i o tom, nebát se svoje věci pouštět dál a šířit.

A tím, že znám Brenka osobně, tak jsem kurva hrdý, co tenhle naprosto pohodový člověk, se kterým je vždy sranda, dokázal. Jasná inspirace pro všechny zdejší. Jasná.


iTunes , vinyl na cestě….