Já se asi budu muset nastěhovat do Prahy, abych to měl na rozhovory blíž, protože další díl S?.! proběhl zase ve stověžaté. Čekal tam na mě Dj Goldstar a nechal mě nahlédnout do nitra své hudební závislosti. Jelikož se na hudební scéně pohybuje přes 20 let, tak za tu dobu nasbíral spoustu příběhu a vznikl z toho celkem dost obsáhlý rozhovor. Proto doporučuji se pohodně usadit a užít si tuhle jízdu pestrým životem promotéra, Dje a sběratele.

 

Proč jsi se rozhodl pro vinyl?

V podstatě to bylo asi díky tomu, že jsem před 20 až 25 rokama chodil na party a tam se hrálo jenom z vinylů. No a já jsem to chtěl zkusit taky, v té době se ani nehrálo z ničeho jinýho.

Vzpomeneš si na první desku, kterou jsi si koupil?

To byla nějaká House deska. Loutka měl tenkrát svůj krámek v Praze ve Školský a myslím, že jsem ji koupil u něj. Na název si nevzpomenu a myslím, že už ji ani nemám. Tenkrát jsem jsem ji vybíral podle obrázku.

Jak dlouho sbíráš?

Asi od té doby co hraju. Bude to 21 let.

Zaměřuješ na určitý hudební styl?

Tenkrát jsem hrál House a Techno, takže jsem si vybíral hlavně to. Doma jsem neměl gramec a desky jsem sbíral jsem hlavně na to, abych je rovnou hrál. Pak to přešlo do Breakbeat, Drum and Bass, potom do Funky breaks, Down Tempa a elektronických věcí. Nakonec jsem skončil na Funk, Soul, Disco, Jazz, Latina, Easy Listening. Jak jsem si domů pořídil kvalitnější gramce, tak si kupuji i hodně věcí na domácí poslech. V podstatě jsem House a Techno vypustil a když už někde hraji House, tak se snažím, aby byl v nějakým Disco feelingu. Z elektronické podoby jsem se spíše dostal do groove podoby.

Mohl by jsi mi tvou sbírku blíž popsat?

Asi nejvíc mám 7“ singly a kompilace. 7“ jsou kompaktní, protože když někam jedeš, tak nemusíš tahat extra množství desek. Hodíš to do bagu, kde se ti vleze 100 až 200 kusů a můžeš s tým odehrát celý večer. Je to i super, že při hraní nemusíš hledat v který stopě je ta písnička. Akorát je blbý, že nemaj tak dlouhou stopáž, tak si nemůžeš odskočit na záchod nebo si jít zakouřit. Když hraju po Praze, tak si beru i ty kuřácký desetiminutovky na 12“ a do ciziny jen 7“.

Jakou máš oblíbenou kuřáckou desetiminutovku?

Je to McFadden & Whitehead – Ain’t No Stoppin’ Us Now (The Reflex Revision). K tomu nosím i druhou desku, kde je originální verze. Obě trvají skoro 10 minut, ale každá zní jinak. Origoš je origoš, ale ten remix je víc nabassovanej a víc klubovější.

Nechybí ti u 7“ desek ten velký obal, který mají 12“?

V podstatě mi to občas chybí, ale když se člověk podívá na některé 7“, tak ten obal mají. Většinou je to na těch starších singlech, ale není to zas taková umělecká práce, jako obaly co má na deskách třeba Guts. Je pravda, že já většinou ty skladby, co mě baví, tak chci hrát a pak je celkem na hovno, že když to má hezkej obal, tak člověk to tým častým vozením zničí. Spíše si ty desky s pěknýma obalama nechávám doma a snažím se sehnat singl. Když to nejde jinak, tak musím tu desku vracet do bagu hodně šetrně. Když to porovnám, jak jsem se choval k House deskám, tak si myslím, že k nynějším deskám se chovám líp a mohly by i dýl vydržet. Abych řekl pravdu, tak na 7“ mi to nechybí, protože většinou slouží k účelu, aby to člověk zahrál někde na party.

U Electro desek jsem si všiml, že většinou se berou jako spotřební materiál.

To máš pravdu. Tenkrát jak se prodávalo Techno, tak jsem měl problém, kde je budu skladovat, protože co chvíli vycházel nějaký nový single a vůbec se tomu nedivím, že některé věci už skoro nemají žádnou hodnotu. V té době stál jeden single 120 – 250Kč. Já jsem je jednou odnesl Mikulášovi do Phona, ať mi za to dá aspoň 2000 korun, protože mi bylo líto se toho jen tak zbavit.

Máš oblíbený obal?

Mě se líbí obal alba Micro Magic Circus od Golden Kids, protože na tu dobu je to hodně nadčasový.

Máš oblíbeného interpreta?

Spíše mám oblíbené labely, které vydávají mé oblíbené interprety, třeba BGP Records. Ti vydávají kompilace Super Breaks, kde jsou skladby, které byly vysamplovány v nějaké známé skladbě. Ale kdo mě jmenovitě napadá, tak je Mark Farina. Rád si pouštím jeho remixy a mixtapy. Z jazzových umělců mě baví Miles Davis nebo Gregory Porter. Je toho strašně moc, protože se to mění podle nálady.

Jak si organizuješ desky?

Podle stylů. Mám tu Disco, pokračuje to kompilacema, pak tam jsou singly a alba. Vzadu mám Jazz, Downtempo, Latino, pak se tam najde Breakbeat a Funky breaks. V sedmipalcích mám celkem zmatek. Český věci dávám zvlášť a takový ty divný věci, které občas hraju na svatbě, tak ty dávám úplně bokem.

Máš guilty pleasure desky?

Napadá mě Stars On 45, takovej ten megamix od Beatles. Trvá to asi 20 minut a hrají tam nejznámější písničky od Beatles. Na Beatles jsem vyrostl a tenkrát jsme to měli na kazetě a já jsem byl v té době hrozně rád, že jsem to sehnal v bazaru asi za 10Kč. Teď už to leží někde mezi těma svatbovejma podkladama.

Víš kolik máš desek?

Asi kolem 2000 kusů. Ono se to mění, protože většinou hodně prodávám a nakupuju.

Máš ve sbírce oblíbenou desku?

To bude album Pravá Láska Nerez A Vy od Nerez. A to z důvodu, že hraju na kytaru a to je muzika u které si můžu zazpívat. Ještě mám rád třeba soundtrack k Twin Peaks a pak to závisí na náladě.

Co by si označil jako nejcennější desku ve sbírce?

Po citové stránce to budou Techno desky, které mi ještě zbyly z doby, kdy jsem ho hrál. Jsou tam věci, co vydávala Planet Alfa. To byla bookingová agentura, která tady dělala party, který trvaly třeba i 48 hodin. Občas si je i z nostalgie pustím nebo si zajdu zatancovat na Techno party, tak jako kdysi.

Co používáš za audio techniku?

Bedny mám Blaupunkt, kterým chvilku trvá než se rozjedou. Pak mám 2 Technicsy a mix od Allen and Heath: Xone 23, obyčejný kousek na domácí poslech.

Nakupuješ radši na internetu nebo v kamenných obchodech?

Obojí, půl na půl. Když jedu někam do ciziny, tak tam mám znamí, co mají vinyl shopy. Většinou si něco u nich objednám přes internet a k tomu si něco přikoupím na místě.

Máš záchytné body, když kupuješ neznámou desku?

Když není možnost si to poslechnout, tak záchytnej bod je label a interpret. U těch českejch mi většinou pomáhá kdo to produkoval. Třeba když je tam Karel Svoboda, tak je to nic moc, vyjma Návštěvníků.

Kdo z české produkce je pro tebe záruka kvality?

Určitě Gustav Brom a Karel Krautgartner. Tenkrát to šlo s dobou. Začalo to u Swingu a pak v 60. a 70. letech, asi díky LSD, dostala muzika jinej rozměr. Jde to vidět i na zahraniční muzice, když vemu Beatles. Ze začátku hitovky a 70. léta byly stěžejní a ta hudba podle toho vypadala.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde si měl možnost nakupovat?

Asi Record Shack ve Vídni. Protože když jsem tam poslouchal desku a majitel mi tam hodil 10 podobných. Je to docela malý prostor, stojíš u pultu, posloucháš desky a prodavač ti doporučuje další desky. Když jsme se s Joergem viděli poprvý, tak v podstatě to bylo, jak kdybychom se znali už spoustu let. Jsme tam přijeli asi hodinu před zavíračkou a byli jsme tam tak do dvou do rána. Pak nás zavedl k sobě domů, kterej spíš byl sklad než domov. Měl tam 3 pokoje plné desek a spoustu 7“ naskládaných v komínkách. To jsou takový ty lidi, co hrají jen originály. Hrají Northern Soul akce, kde v podstatě nezáleží v jaké je to kvalitě, ale záleží jestli máš originál. Vlastně nemusíš mít žádný skills a pouštíš to stylem play, stop. Mě to hrozně irituje, třeba když jsem si pozval nějakýho Dje z ciziny a on mi předvedl tohle, tak jsem si říkal, co to je. Právě proto je to jinej svět. Já vím, že na tyhle desky mít nebudu a proto budu kupovat repressy, protože nemám na to, abych dal za desku 200EUR. Stačí mi, že mám par 7“ za 100EUR. Ještě shop ve kterým se cejtím dobře je pražské Phono, co má Mikuláš. Cejtíš se tam jako doma, dáš si kafe, pokecáš. Je dobrý, že tam jdeš, že si koupíš Funk a odcházíš s Nujazzem, Broken Beatem, Triphopem. V podstatě z tama odcházíš s něčím jiným než chceš a s větším množstvím desek než jsi plánoval. Proto nesmím takhle někam chodit, když nemám dostatek peněz.

Kolik desek nakoupíš za jeden měsíc?

To je různý. Někdy 50, někdy 20, někdy 1. Já to většinou dělám tak, že u někoho nakoupím víc kusů a z toho si vyselektuju co chci a zbytek prodám. Nebo jak mám ty známí po světě, tak si přes net u nich několik měsíců vybírám a když mám cestu já nebo oni, tak si to vyzvednu. Přiznám se, že v kamenným shopu jsem dlouho nebyl, protože teď výplata stojí za hovno. Naposled jsem asi byl minulej rok v říjnu, ale dost jsem jich koupil přes internet.

Co považuješ za nejlepší nákup?

Povedlo se mi koupit první 3 alba od Mňága a Žďorp za 3000Kč přes Aukro.

Kolik si nejvíc utratil za jeden nákup?

Bude to asi 20000Kč a bylo to v tom Record Shack. Odvezl jsem si 70 až 100 desek. Nechal jsem tam celý honorář za hraní ve Vídni a pak jsem mu musel ještě doposlat zbytek peněz zvlášť.

Máš nějaký finanční strop, co jsi ochotný nechat za desku?

Asi ne. Prostě když jí chci, tak ji chci, i když asi 5000Kč bych nedal.

Vzpomeneš si na 3 desky, které jsi si koupil naposled?

Hrozně dlouho jsem chtěl španělský kompilace Improvisto. Je to brazilská, španělská a portugalská jazzová hudba ze 70. let. Měl jsem to dlouho ve wishlist na Discogs a k tomu jsem to dost často poslouchal. Povedlo se mi to najít u jednoho týpka z Berouna a tak jsem ho oslovil. Nabízel první díl a nahodou jsem se ho optal, jestli má i druhou část a tu měl taky. Pak jsem od něj vzal ještě 17 desek.

Jaký je tvůj jednorožec?

Je to 7“. Mr. Thing vydává kompilačky Strange Breaks a jsou tam hodně zajímavý věci a v jednom byla věc od The Ambassadors – Ain’t Got The Love Of One Girl, která se na singlu ve stavu VG i G prodává skoro za 5000Kč. Asi v dohledný době si spíše koupím tu kompilačku a možná si koupím někdy i ten 7“.

Má sbírání desek na tvůj osobní život?

No vlastně jo, občas se v mém pokoji nedalo chodit a přítelkyně bydlí jinde, tak zatím s tím nemá problém.

Jak jsi se dostal k Djingu?

Někdy v 1996 v 17, 18 letech. V 1994 jsem začal chodit na parties a začal jsem si kupovat desky a to jsem doma ještě ani neměl gramec. Dělal jsem to tak, že jsem si je nahrával na kazety. Na každé kazetě jsem měl jedno EP a míchal jsem to doma na jezevčíkovi. Měl vylomený dvířka a tak jsem si tu hudbu mohl zpožďovat. Tohle byly mé domácí začátky. Potom kámoš z chalupy si pořídil gramce a když jsem jezdíval na chalupu do Kralup, tak jsem za ním zaskočil a u něj v podkrovním pokoji jsme hráli. Pak byl kámoš v Praze, kterej měl jeden gramec, já si pořídil druhej, tak jsem jezdíval s gramcem k němu a tam jsme hráli společně. Pak byly první party většinou kolem Kralup, kde jsme hrávali Techno v místních hernách a v dalších různých podnicích. Potom jsem absolvoval první CzechTeky a už to začalo nabírat grády, ale klukům se kterýma jsem jezdil se to líbilo v rychlejším tempu a mě zas pomalu, tak se naše cesty rozešly. Předtím jsme si říkali ETA Djs, když už jsem tam nebyl, tak si začali říkat Frontal. Poslední akce s něma byla někde na severu, byl to open air. Asi hodinu jsem procházel mezi polema s báglem plným desek, než jsem se tam dostal, že si zahraju. Začal jsem hrát a najednou za bednama slyším pískání, protože přes ty bedny nevidíš, tak jsem si říkal, že se to těm lidem líbí a najednou slyším: „Jdi do prdele ty čůráku!“. Si říkám co je, protože jsem hrál klubový techno a to pro ty účastníky bylo pomalý. Pak jsem se pokoušel něco dělat v Praze. Přidal jsem se ke kamarádům co hráli House, tak jsme dělali čarodky okolo Čerňáku. Až v roce 2004 jsem začínal hrát po pražských klubech. Nejdřív jsem si nahrál mixtape a obcházel jsem místní kluby, jestli si můžu zahrát. Byl jsem hrozně šťastnej, že konečně můžu hrát po Praze. Jednou jsem napsal do Guru jestli si můžu zahrát a dostal jsem možnost zahrát si po koncertě AC/DC revival. S místním produkčním jsme si padli do noty a začal jsem tam hrát jednou týdně. Pak mi nabídl místo produkčního, že on zná kapely a já Dje, takže jsme pak chystali program společně. Takhle jsem se dostal i k jiné muzice.

Já jsem tě začal vnímat až jako Dje, co spíše hraje Funk a Disco. Zajímalo by mě, jak jsi se z Techna dostal, až k těmhle stylům.

To se asi stalo v tom Guru. Bývaly tam afterparty po kapelách a snažil jsem se vybírat Djs, co hrají jinou muziku. Takhle jsem se seznámil s Romariem a Mistem. Tam jsem poprvý zjistil, že existuje Funk. Hlavně Mist tam hrával Acid Jazz, Downtempo, Hip Hop, Latino a mě se to hrozně moc líbilo. Tam se stal nějaký ten přerod. Začal jsem hudbu vnímat jinak a možná i věkem, jak se člověk vyvíjí.

Po klubech hraješ striktně z vinylů nebo používáš i digitál?

Jenom vinyly. Digitál mi nepřirostl k srdci a nemám čas tam připojovat nebo přepojovat kabely, prostě položím desku a hraju. Zase u digitálu se mi líbí, teda hlavně u těch Funk breaků, co třeba dělá A Skillz, že díky Seratu může tu písničku překombinovat a zní to úžasně. Vzpomínám si na svůj první kontakt, když bylo Serato použito s Funkem a Discem. Byli to Flow Dynamics a tenkrát měli mixtape, kde měli originály míchány s Funky breakama. Sice byl u toho tracklist, ale oni třeba hráli 3 věci dohromady a já jsem nemohl dohledat, co to je za verzi. Mě to, ale nějak netáhne. Deska je deska a jestli si do té doby nezničím záda, tak budu hrát jen z nich.

Máš nachystanej set a nebo hraješ podle nálady?

První dávám desetiminutovky, abych si mohl připravit ostatní desky. Začínám vyklidněnýma trackama, jako je třeba Isaac Hayes – Ike’s Mood. Když vyloženě nehraji v nějakém line upu, tam si podle situace nachystám desky, abych tam zapadl. Já jsem zvyklej hrát celou noc, takže je to spíše ve vlnách.

Nosíš s sebou pár určitých desek o kterých víš, že vždycky zaberou?

Většinou tracky co lidi znají, jako jsou Sugarhill Gang, James Brown, Aretha Franklin, Kool And The Gang a další.

Když si ještě pořádal akce a měl by si neomezenej rozpočet, tak koho by si chtěl pozvat?

Asi Dj Format. Je to strop mezi Djs nebo mě napadá Breakbeat Lou. Někdy bych chtěl do Prahy Nickodemuse. Protože už jsme spolu hráli a je to super chlapík, ale nikdy se to nepovedlo. Chtěl jsem dělat i kapely a dokonce to vypadalo, že tady budou hrát The Mighty Mocambos, ale když jsem předtím prodělal 30 tisíc, tak jsem to radši zrušil.

Jaké české Djs by jsi doporučil?

Liquid A. Ten je z Brna a má opravdu rozsáhlou sbírku všeho možnýho. Latino, Funk, Soul a dokonce sbírá i desky podle obalů. Má obskurní obaly, s romantickou tématikou a podobně. Tenkrát si pamatuju, když ještě bydlel v Praze, tak jezdil hrávat do klubu na kole. Tyhle typy lidí mi přijdou nedoceněni. Teď je to celkem žumpa. Tady ty lidi by měli udávat směr. Tahle muzika, kterou my hrajeme, tak poslouchá úzká skupina posluchačů a ty ostatní to nezajímá. O lidech jako je Liquid A by se mělo psát pravidelně. V cizině mi to přijde víc doceněný a je tam větší kulturní rozhled. Tady v Praze to nemáš a podle toho taky vypadá. Určitě si zajděte na Baltazara, Ultrafina, Mikuláše, Maceo, Bícu, Mista a mnoho dalších.

Děláš hodně mixtapů nebo záznamů setů. Vše je jenom z vinylů?

Akorát u Czech Grooves, tam jsem neměl českou hymnu na desce, tak je to daný z mp3. Je to sesříhaný, protože na začátku je intro od Marie Rottrové a Michala Prokopa. Zbytek je čistě z desek.

A jak jsi se dostal k Rottrové a Prokopovi, aby ti udělali intro na mixtape?

U Rottrové to bylo přes Nerez, protože Zdeněk Vřešťál jí dělá managera. Se Zdeňkem se znám z koncertů a poprosil jsem ho jestli by to mohla namluvit. Myslím, že to namluvila na nějakým brněnským koncertě. Michala Prokopa jsem sehnal přes Michala Gajdečku, který dělá Metronom Festival a má agenturu Joe’s Garage. Prokopa bookuje a stará se o jeho koncerty, takže to bylo docela jednoduchý. Ještě jsem zkoušel Kubišovou a to bylo přes nějakou managerku. Ta mi pak odpověděla, že se paní Kubišová domnívá, že to budu mít na to, abych na tom vidělal. Spíše si myslím, že s ní vůbec o tom nemluvila.

Jak dlouho se připravuješ na jeden mixtape?

Czech Grooves jsem dělal asi 10 dní. Nahrál jsem to na 4 části, protože když jsem to chtěl nahrát na jednou, tak jsem byl za půlkou a ujelo mi to. Už mám další české věci a jestli bude čas, tak udělám i dvojku.

Kolik máš mixtapů?

Z hlavy to nevím. Mám to daný na Mixcloudu. Ale spíše teď si nahrávám sety, když někde hraju v klubu. Je to takový pestřejší a nejsou tam takový daný postupy, jako u běžného mixtapu.

Co plánuješ do budoucna?

Nechte se překvapit.

www.mixcloud.com/DjGoldstar/

www.facebook.com/djgoldstar/

www.facebook.com/sbirassbiramsbirame/

 

Reklamy