BLOG by PAN RADU vol.6

Rap, metal, funky Koval

 

Holla at you all, jsem v takovém rozpoložení, že vás ani radši nezdravím česky. Je den po Hip Hop Jamu a mně je stále ještě pekelně zle…no dobře, není mi už tak zle jako včera například, to jsem dokázal jen ležet a potit alko. No ale měl bych začít pěkně od začátku. Tenhle blog bude o festivalech letošního léta, které jsem sám vymet a hlavně asi vypil.

 

Jako první jsem jel omrknout Votvírák aka vstup zadarmo, takže lidí milion. První večer jsem dojel přímo do Milovic, kde mám kamarády a tak měli velkou radost, když jsem se objevil na prahu jejich bytu s batohem a flaškou v ruce. Radost byla tak veliká, že jsme na festival vůbec nedošli a závěr pátečního rozjetého privátního večera si z nás nikdo nepamatuje. Vím jen tolik, že jsme stále na něco a někoho připíjeli a ráno jsem se vzbudil oblečenej v jejich obýváku na zemi vedle rozestlaného gauče. Jelikož jsem slušně vychován, svlékl jsem se do trenek a spořádaně jsem si lehnul na připravené lože…akorát včas, asi minutu po tom, co jsem se přesunul, už se přihrnul majitel bytu a vykulil na mě oči řka: „ty vole, já měl pocit, že si upad vedle gauče a že to moje žena rozestýlala úplně zbytečně! “. Tak jsem mu vysvětlil, že nejsem žádnej dobytek a že on byl moc, protože já jsem si v noci regulerně složil hadry do komínku, vyčistil jsem si zuby a ulehl jsem na připravené lože. Jenomže přišla jeho rozespalá manželka, která zaslechla ty moje kecičky a mlčky nám podala foťák…no a tenhle debilní vynález mě sprostě udal. Nejen, že jsem vytuhnul na zemi s flaškou v ruce, pár snímků zpět jsem byl dokonce usvedčen ze znásilnění jejich plyšové opice…omg…určitě to byla trapná fotomontáž. No ale po obědě už jsme konečně vyrazili na ten Votvírák. Lidí uplně nejvíc, pivo jsme si dát nemohli, protože u stánků s pivem byla fronta nejmíň na hodinu (celej den a noc). Ale u stánku s rozlejvaným vínem fronta ve 14:00 kupodivu nebyla. Takže místo půllitrů s pivem jsme hned zkraje lemtali půllitry s vínem. Do toho pralo sluníčko s takovou vervou, že jsme za chvilku byli jak Indiáni v obličeji a jako Dánové celkově. Pořádně jsem si zapařil na velice fresh seskupení jménem Alkehol, jejichž texty znám nazpamět 300 let. To bylo někdy kolem 18:00 myslím a pak už toho moc nevím, jen to, že na tom vínu to byla děsná mela. Ráno klasika, spálená držka a težkej kocour.

 

starší blogy : Pan Radu

 

Jako druhej na holení přišel Rock For People v Hradci. Tam už jsem nejel sám, ale s kámošem, protože je taky převlečenej metalák jako já. Na festivalech je dobrý to, že nikdo není pohoršenej tím, že se nalejvám už od rána a vyvádím věci, které má prý zakrývat až noc. Velkej big up pro organizaci týhle akce, lidí bylo asi milion, ale skoro žádný fronty na chlast a čistý hajzly. První večer (sobota) mě asi z českejch kapel nejvíc rozsekala parta Imodium. Poctivej kytarovej nářez s překvapením. Jsem v kotly, pařim jak utrženej, k tanci střídavě používám nohy a hlavu, prostě bordel jak má bejt. Najednou vidím, jak na podiu přechází basák ke kytaristovi a asi minutu se brutálně líbaj. Zpocený dlouhý vlasy a pořádný chlapský jazyky….no ty vole, to jsem nečekal. Ale víte jak, dokud mi nesahaj na prdel, je mi to jedno. Ale muziku jedou super. Ten večer jsem si ještě pořádně zatancoval na Freestylers. Jo a málem bych zapomněl, velký props saxofonistce a zpěvačce kapely Znouzecnost, kdo jí viděl, ví proč ;)) Druhej den ráno jsem dal ke snídani kámošovi domácí meruňkovici a ten vůl ji skoro nevypil. Na oběd jsme se stavili v centru Hradce v jednom pajzlu, kde měli papouška. Ta svině zelená mě klovla tak, že jsem málem vykrvácel. A to jsem mu do jeho klícky podával brčko a foukal na něj alko výpary. Byl to nevděčník! Počasí nám přálo, takže jsme v areálu festivalu chodili jen v trenkách a poctivě jsme doplňovali tekutiny, jak radí lékaři. Parádní koncert Therapy? a bláznů Mucky Pup. Na obou kapelách jsem vyrostl, takže mě rázem dostaly do puberty. No možná si mohl nechat frontman Mucky Pup při posledním songu kalhoty na sobě, ale na druhou stranu, znám tuhle potřebu obnažování se na podiu. Jako překvapení pro mě byl koncert budějovické kapely Locomotive, takhle poctivý struhadla jsem dlouho neslyšel. Doporučuju všem kytarovejm fandům. Jediný, co by se asi dalo vytknout tomuhle fesťáku, že asi rockeři nekalej do rána, protože nás vždy kolem druhý-třetí hodiny ranní vyrazili se slovy „pánové končíme.“ Ráno klasika, spálená držka a záda a težkej kocour nebyl, protože jsem neřídil, takže jsem jen pokračoval dál. Díky Libossovi.

 

A do třetice jsem se vydal na Hip Hop Jam, to bylo 50/50 zábava a práce. Ale alko sem dal tak 160%, takže styl kokot jsem a kokot budu. Přijel jsem v pátek a akorát to rozjelo krupobití se silným deštěm. S tím jsem ale samozřejmě počítal, takže jsem v té oranici chodil ve svejch white sneakers. Doufám, že dnes má žena přemluví pračku a budou zase opravdu bílé. Ale počasí se pak celkem umoudřilo, tak to šlo. Abych se přiznal, tak první večer jsem se hned zkraje tak nakouřil, že jsem asi tak hoďku a půl nebyl schopnej s nikým komunikovat, takže přátelé, co jsem v tomto stavu potkal, mi doufám odpustí to, jak jsem s nima naložil. Je zajímavé, že asi ani nevím, co se mi líbilo ten večer. Nejvíc času jsem trávil v jednom stánku s pitím. Vlastně se mi líbil kus Orikoule, to jsem si v tom stanu hejbnul bokem. Ale ten zvuk byl nějakej divnej. Po ránu byl asi největší průser hajzly, ale protože jsem zkušenej zálesák, tak jsem se opřel o strom a bylo hotovo. Dopoledne jsme šli do přilehlé vesnice, kde lokální jezdci rejžovali jak zamlada. U komoušský sámošky byla fronta opravdu jak za komoušů. Bylo vidět, že vlastník měl už s festivaly zkušenost, protože si dal stoleček do dveří jako pult, aby mu nikdo nelez dovnitř do krámu. By se taky mohlo po hodině stát, že by prodal 15 rohlíků a v regálech by bylo prázdno. No ale každej ať si sáhne do svědomí sám. O kus dál byla hospoda, kde zvolili i tématicky rapovou muziku a už se veselo prodávalo. Jídlo fajn a chlast taky, takže jsme tam zkejsli asi do 16:00. Něco málo jsem tam vypil a bylo mi dobře a bylo veselo. Potom jsem už musel do areálu festivalu, protože jsem Vás provázel na hlavní stagi až do konce večera. Stage manager byl ze začátku zjevně nervózní, protože věděl, co jsem to za alko pána. Časem se uklidnil, protože poznal, kdo je tady největší pro;)  Lidé v backstagi si to pěkně užívali a bylo vidět, že i lidé před pódiem se bavili, takže to bylo vše v pořádku. Doufám, že moje kamarádka ze Streamu pečlivě zváží, které natočené materiály z backstage zveřejní. Mr. X to the Z mě nezabil, ale myslím, že ten večer jsem tam měl velmi kvalitní slovenské kapely, takže žádnej problém. Jsem zvědav, s jakým programem přijdou za rok a pro ty, co mají v oblibě menší festivaly se zaměřením na naši a slovenskou scénu, vřele doporučuji. 

 

Jak jsem psal na začátku, není mi nejlíp, ale za to si můžu sám. Tohle léto se chystám ještě na další větší akce, tak jsem zvědavej, co přinesou. Možná by se Vám mohlo zdát, že trochu piju, ale jak se říká, zdání klame. Jsem skoro abstinent s občasnými skluzy do mravního bahna vaší společnosti. Možná bych mohl zajít ještě dál a tvrdit, že Vám jen nastavuju zrcadlo…ale nejsem si jistej, jestli jste už připraveni obsáhnout tuto realitu. No radši už budu končit, protože mám pocit, že mě někdo už delší dobu sleduje z protější budovy! A nebo mi kolega hodil něco do pití, abych už držel hubu. Piss out.

Reklamy
Share

Napsat komentář