Janelle Monáe s albem roku 2010, vítejte v Metropolis!

„One nation under a microchip. Neon slaves, electric savages. Open your hearts. Open your eyes. Your chariot will arrive.“ Janelle Monáe

Píše se rok 2179, svět se ovšem příliš nezměnil. Lidé jsou ve svém strachu z neznámého stále stejní, akorát tentokrát nečelí etnickým ani náboženským menšinám, nýbrž androidům. Cindy Mayweather, android číslo 57821, se dopustila vůbec nejhoršího zločinu, když se zamilovala do milionáře Anthonyho Greendowna. Na útěku ji pronásleduje policie s jasným cílem likvidace. Posléze zjišťujeme, že je to celé ještě trochu jinak. Cindy je ve skutečnosti Archandroid – mesiáš, který byl poslán tajnou organizací zpět v čase, aby pomohl utlačovaným obyvatelům Metropolis zbavit se režimu potlačujícího lidskou svobodu, včetně lásky.

Oddaná čtenářka Octavie Butler, zpěvačka Janelle Monáe, vytváří vlastní sci-fi příběh, jenž nemá být pouhou alegorií, ale přípravou na věci nadcházející. Pětadvacetiletá umělkyně z Kansasu slaví se svým debutovým albem "The ArchAndroid (Suites II and III)" jeden úspěch za druhým. Desítky pochvalných recenzí, získání cen Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů a Soul Train, dvě nominace na Grammy a vysoká umístění v mnoha žebříčcích mapujících rok 2010, to je Janelle Monáe, kterou britský Guardian označil za majitelku nejlepšího alba loňského roku. Monáe zaujala kritiku i fanoušky po celém světě svou všestranností. Není to pouze výborná příběhářka a zpěvačka, ale také choreografka, tanečnice, návrhářka a v každém případě nositelka jednoho z nejšílenějších účesů uplynulého desetiletí.

Svůj profesní život nejprve chtěla věnovat kariéře na Broadwayi, avšak nakonec zjistila, že muzika má mnohem větší potenciál společenské změny. Zajímá-li vás, jak si ji Janelle představuje, pak není nic jednoduššího než manifest „Deset droidských přikázání“ (zde). V hudební tvorbě Monáe nalezli zalíbení Big Boi z OutKast, na jejichž albu „Idlewild“ jste ji mimochodem mohli slyšet, a také Diddy, u jehož Bad Boy Records nakonec získala smlouvu. V roce 2007 pak zveřejnila konceptuální EP „Metropolis: Suites I (The Chase)“ s úžasným singlem „Many Moons“, jež líčí první část příběhu Cindy Mayweather. Ten byl dále rozvinut na již zmiňovaném debutu, a to podle formule, v níž se pravda rovná lásce znásobené imaginací. „Věříme, že písně jsou kosmické lodě. Věříme, že muzika je zbraní budoucnosti. Věříme, že knihy jsou hvězdy,“ upřesnila svou uměleckou vizi v prosinci pro The Observer.

Umělecký projev Monáe čerpá z nepřeberného množství vlivů, které sahá od Alfreda Hitchcocka a Claude Debussyho přes Jamese Browna, George Clintona a Prince až po Grace Jones, Davida Bowieho a symfonický orchestr. Přinejmenším takto to vidí novináři v zahraničí. Monáe pak ve své tvorbě kombinuje moderní zvuk s esencí toho nejlepšího z let minulých. Je to retro, dnes velmi módní, a zároveň není. Janelle vás zve na časoprostorový výlet, ve kterém nebude o překvapení nouze a ve kterém dost možná poznáte především sami sebe, budete-li mít o to zájem.

Reklamy
Share

Napsat komentář