OLIVER LOWE: Nedokážu vzít to, co mě naučil hip hop, a obrátit to v kulturní barbarství

Oliver Lowe je člověk, který se objevil na české hiphopové scéně takříkajíc znenadání. Ačkoli byl členem populárního uskupení jménem Divokej západ, i tam hrál spíše druhé housle. Pak se zničehonic dal dohromady label Everydays a první Snupovy věci. První singly dávaly tušit velký potenciál, a očekávání tak bylo nemalé. Vzniklý debut, na němž spolupracoval bezpočet muzikantů, nakonec vyšel pod značkou Amplión Records a postaral se o velké překvapení.

 

Případ Oliver Lowe nádherně ukazuje, že kvalitní material vždy zaslouží uznání. Rázem je ho všude plno, obrazně řečeno samozřejmě. O desce se píše velmi pochvalně. Lidé s nadšením komentují v diskusích. Vychází jeden rozhovor za druhým, a tak ani Cream.cz nemohl přijít zkrátka. Mailová korespondence nakonec dala vzniknout tomuto rozhovoru, ve kterém se, doufáme, dozvíte plno nových informací.

 

Zajímala nás především osobnost rappera jako taková. S jakými dilematy se rapper potýká, co by neudělal pro peníze, co si myslí o hip-hopu a jeho nešvarech, jaký má význam na ně upozorňovat, co si myslí o politice a humoru, jak se pozná dobrý rap, co tak nejraději poslouchá a kam se chodí vyvětrat, to všechno se dozvíte níže. Příjemné čtení.

 

Raveňák: Nazdar. Jak se máš, co děláš, to necháme s dovolením stranou. Když člověku vyjdou dva rozhovory v jeden den, myslíš, že jej lze považovat za slavného?  Oliver: Ahoj. Poslední dobou se přehrabávám v citátech asi ještě víc než ve vinylech. Sousta z nich je fakt trefných. Druhý den po tom, co jsem poslal album do výroby, jsem si uvědomil, že každá stránka v bookletu, která je zároveň jakýmsi grafickým znázorněním každé skladby, by si zasloužila svůj citát. Bohužel pozdě. Na tvou otázku se ti pokusím odpovědět jedním citátem. „Předpoklad úspěchu je v tom, že děláme to, čemu dobře rozumíme a přitom nemyslíme na slávu.“  (Henry Wadsworth Longfellow) 

 

Raveňák: Lidi jsou zvláštní, a někteří by pro slávu udělali cokoli. Jak to máš ty? Dokážeš si představit nějakou situaci, ve které by sis jako rapper řekl, že tohle už je moc a za to ti to nestojí?

Název desky něco takového totiž naznačuje.  Oliver: Tak do takových situací se dostáváme my lidé přece každý den. Je jedno, jestli jsi vedoucí stavby, politik, zdravotní sestra anebo rapper. Představ si ty situace. Vedoucí stavby použije nedostatečnou tloušťku materiálu v silnici, stranou si pár lidí rozdělí ušetřené peníze. Na faktuře ale ten figuruje materiál podle původního plánu. Politik si veme úplatek a přes svou moc protlačí názor někoho jiného. Ve finále i ta „obyčejná“ zdravotní sestra si veme výplatu a pak se dostatečně nepostará o nemocné či umírající lidi v nemocnici. Vždycky je to o přístupu a o lidech na pravých místech. Já jsem třeba nedávno dostal nabídku od jednoho známého, který má studio. Točí u něj nějaká dívčí kapela, kterou produkuje a nabídl mi práci ghostwrittera. Myslím, že bych texty o tom, jak je mi patnáct, prožívám první lásku apod. dal dokupy ve stylu „pes-les“ rychle, ale asi mam moc velký srdce a nedokážu vzít to, co mě naučil hip hop, a obrátit to v kulturní barbarství. (smích) 

 

 

Raveňák: Na druhou stranu, využívání textařů zpěvačkami či jejich producenty není přece nic neobvyklého, a myslím, že by bez toho nebyla spousta významných osobností, jako je Aretha Franklin, Billie Holiday, Diana Ross nebo Etta James. Pokud jde o rap, dnes už dávno není tabu, aby domácí rapper přiznal, že se muzikou živí a je třeba se tím pádem řídit určitou tržní logikou. Proč tobě to osobně nesedí?  ¨

Oliver Lowe: V tom s tebou souhlasím. Moje předchozí odpověď se ale týkala nabídky textování pro kapelu, která je na velice prachbídné úrovni. Nic takovýho by se dle mě podporovat nemělo a už vůbec ne ve studiu hiphopovýho producenta. Pokud nabídka přijde od kvalitního interpreta, tak se takové příležitosti rád zhostím, a pokud tam bude fungovat prodej nosičů a další věci s tím spojené, klidně si za to nechám zaplatit. Takovou nabídku jsem pár dní zpět dostal a jsme ve fázi, kdy se na tom pracuje.  Je to kvalitní člověk a pro mě je to výzva.  

 

Raveňák: Podle tebe, má rapper obecně nějaké poslání anebo zodpovědnost? 

Oliver: Každý člověk má své poslání a zodpověnost. Zodpovědnost za sebe sama, zodpověnost za své děti, za výchovu. No a pak máme právo volby, jak se k tomu postavíme. (smích) Pokud se rapper dostane na určitou úroveň, může se stát autoritou a vzorem mnoha lidem. Má tu moc k nim promlouvat. Měl by si proto, dle mého názoru, svou důležitost uvědomovat a svým způsobem přemýšlet nad tím, co říká. A to, že to tak všeobecně nefunguje, neznamená, že jsem naivní. (úsměv) 

 

Raveňák: A co to tedy znamená? (úsměv) 

Oliver Lowe: Znamená to, že jsem nezahodil hodnotu toho, co jsem pochopil. Nepotřebuju se přizpůsobovat, protože něco nefunguje tak, abych se jako rapper měl dobře. Podívej, od pár lidí ze scény, který ještě pár let zpět dělali uplně něco jinýho, slyším u piva reakce typu "Na album nebudeme dávat skreče, protože to není in, lidi to nechtěj.", "Používáme podobný zvuk jako dělá ten a ten, protože je úspěšnej.", "Mám na albu pár skladeb, který jsem textově přizpůsobil tomu, co chtějí dneska mladý lidi slyšet." Sorry, ale tohle já dělat nebudu, strejdo. To už rovnou můžu jít psát texty těm dívčím kapelám. (smích) 

 

Raveňák: Na albu Divokého západu máš, pokud se nepletu, jednu z nejnaléhavějších slok týkajících se antifašismu. Na svém debutu zase boduješ se skladbou Serou, která mě osobně hodně překvapila. Že by se v tobě přece ten politickej pes občas ozval?  Oliver: Celou skladbu z Divokého západu, která se týkala tohoto tématu, napsal Raek. My ostatní jsme byli ve skladbě jen křoví. Serou jsem vymyslel u rodinného oběda. Vždycky mně při nedělním obědu vadily pořady typu „7 čili 7 dní“ „12ka“ apod. a co víc, ty nekonečné battly o politice mezi mým tátou a dědečkama. (smích) 

Oliver Lowe & Friends – Serou (+ Lukáš Mareček)

 

Raveňák: Ještě bych se u té skladby zastavil. Říkáš, že si člověk nesmí nechat vzít svůj humor. Co by se stalo pak, kdyby nechal? 

Oliver: Když si člověk nechá vzít humor, tak začne zapomínat na význam slov jako „dobré ráno“, „dobrý den“, „dobrou chuť, „dobrou noc“ atd. Ale tak hlavně, že je dobrá stolice. (smích) 

 

Raveňák: Teď to vypadá jako nějaké klišé, ale na albu to znělo mnohem vážněji, spíše jako určité varování, nebo ne? Objeví se někdy v tvém životě situace, kdy tě humor obtěžuje nebo vyloženě otravuje? 

Oliver Lowe: Varování je tam jediné, a to aby se člověk z toho neustálýho řešení politiky nezbláznil. (smích) Minulý rok jsem bydlel v domě, kde v přízemí bydleli 2 starší lidé, kteří si ten hejt jeli strašně. Vlastně nedělali nic jiného. Pod schodama měli velkou krabici, kde třídili papír. Jednou, když jsem maloval, tak jsem si tam pár novin vzal a našel na nich přeškrtaný obličeje politiků a u nich hesla jako "Smrt!! Smrt!!" "Chcípni, svině!!" a další mnohem horší věci. Pak jsem si čas od času ten koš ze zvědavosti projel a musím říct, že ta nenávist malovaná do novin byl jejich rituál.  

 

Raveňák: Co pro tebe znamená hip-hop a proč se vlastně opakovaně vracíš ke psaní textů? Jaký to má význam? 

Oliver: Může to znít jako klišé, ale hip hop pro mě znamená důležitou součást života. Je to každodenní chleba. Píšu to, co žiju. Lidi, se kterýma hudbu dělám, beru jako svou druhou rodinu. Od psaní textů jsem nikdy neupustil, psal jsem po celých těch 6 let od rozpadu Divokého západu, ale uvědomoval jsem si, že by to mělo mít nějakou úroveň. A tak jsem počkal, než to vydám. 

 

Raveňák: Na své desce máš samá témata takříkajíc ze života. Co tě vedlo k tomu, že ses rozhodl jít zrovna touto cestou a ne jinou? Musí texty vždy nezbytně odrážet to, co člověk žije? Nějakou fantazii do toho přece musí člověk občas zakomponovat, ne?  Oliver Lowe: Ty texty jsou takový, jaký jsou, a ta esence, co je z toho cejtit, je téma té desky.  Je víc než jasný, že MC by se neměl točit v kruhu, ale tady by znělo to album trochu nesourodě, kdyby každá třetí skladba mezitím byla ve stylu treku "Lovesong", Pokud znáš treky jako "Svačina", "Život je bezva", tak ti musí bejt víc než jasný, že ani já ani nikdo z Everydays nemá s fantazií žádnej problem. (smích)  

 

Raveňák: Kdysi jsi hodně řešil street dance. Na desce se vyjadřuješ obecně ke stavu místního hip-hopu, máš track věnovaný Wack MC’s, narážky na bandzone rappery apod. Máš pocit, že jsou tato témata důležitá? K čemu to vede? 

Oliver Lowe: Ano, jsou důležitá. Je na místě nazývat věci správnými jmény a dělat to nahlas. 

 

 

Raveňák: Proč myslíš, že je to na místě? Možná je to hloupá otázka, ale nemělo by většího smyslu raději toto vůbec neřešit a věnovat svůj čas spíše něčemu jinému?  Oliver Lowe: Jak říkáš, ta otázka není moc chytrá, ale protože si hlava pomazaná, tak vím, že ze mě chceš dostat nějaký moudro. (smích) Co se týče toho, co má a nemá smysl.. Pokud se o věcech příliš mlčí anebo příliš mluví, tak je to špatně. Ideální je najít určitou rovnováhu. O tom to je.  

 

Raveňák: Ne každý netopýr je batman. Ale jak se pozná dobrý rapper? A s tím, že z jeho textů jsi jelen, se protentokrát nespokojíme. 

Oliver Lowe: Atributy rapu dobrýho rappera by měly tvořit balanc. Myslím tím flow, text a jeho význam, hlas, intonaci. A ve finále i tu fantazii. Když tohle dohromady tvoří celek, kterej drží, tak je to správně.  

 

Raveňák: Oliver Lowe víc cení domácí produkt, kterej je hrubej. Co dál má v oblibě z české hudební scény? 

Oliver Lowe: Cením lidi, které jsem si pozval na album a na jejichž albech hostuji. Samozřejmě je tu další parta lidí, kterou si rád poslechnu a určitě v budoucnu vzniknou i nové spolupráce. Fatte, Kato, Luzer, Talpaz, Thovt, Dubas, DJ Five, Jan Peroutka a další. Pokud myslíš hudební scénu celkově, baví mě to, co dělá Dan Bárta, Roman Holý, Richard Krajčo. Cením lidi, jako je Maruška Rottrová, Jiří Stivín, mám rád hammondkáře Ondru Pivce. Je toho vela.. 

 

Raveňák: Kdybys měl udělat výběr deseti tvých nejoblíbenějších skladeb českého hip-hopu, co bys vytáhl?  

Oliver: Chceš opravdu skladby? Pokud ti to nevadí, projedu desky a vyberu top 10 cz alb. (bez pořadí) 

Dizzastarr – Ep 1 a Ep2

Indy a Wich – My 3

 Defuckto – Pár vět

PSH – Repertoár

Naše Věc – Hořký menu

Jižní Pionýři – Three Stars

Prago Union – HDP

Dezrechts – Kostky jsou vrženy

IdeaFatte – Doma

Rest & Dj Fatte – Premiéra 

 

Raveňák: Co třeba WWW, BPM anebo Syndrom Snopp? 

Oliver Lowe: Na rovinu? Jak Smog, tak Gipsy byli a jsou pro mě lidi, který se v hudbě otáčeli jak na střeše větrnej kohout. BPM? Pro mě byl básníkem v rapu odjakživa Apoka, samozřejmě Jelínek, kterej jím pořád je. A dneska třeba Skyca z Chomutova, kterej si s češtinou umí hrát skoro jako Kato. Ač kluky znám, tak BPM je pro mě kapela pro děti. Technicky je to udělaný na jedničku, ale tam to končí. Cejtím z toho umělost toho, jak je to hodný, klidný a rádoby inteligentní. Nevěřím tomu. Něco jako když tehdá rapoval Mikro v DHP uměle tvrdě a nosil sebou na akce meče, akorát z druhý strany extrému. (smích) Mám rád Paulieho, když jede solo, tahle poloha je podle mě jeho pravý já. WWW cením, jejich desky jsou skvělý, ale mám je v trochu jiný složce, proto jsem je tam nezařadil.  

 

Raveňák: A tvá nejoblíbenější skladba? Myslím, kterou jsi sám nahrál nebo ses na ní podílel. 

Oliver Lowe: To bude asi něco z nevydaných věcí, který znám jen já a pár věrnejch. (smích)  

 

Raveňák: Když bychom opustili hudbu jako takovou, co dál rád ve svém životě děláš? O co se zajímáš? 

Oliver Lowe: Mám rád kulturu, celkově. Hudba, architektura, obrazy, hodně kuchyně… (smích) Poslední rok mě baví cestovat. Teď po vydání desky jsem si sbalil batoh a vydal se na blind na Moravu. Vždycky někde zakotvíš, poznáš lidi, přespíš, prodáš pár ks cds a jedeš zase dál. Mám pár plánů, kam ještě jet, ale asi se to rovnou spoji s koncertama. Když budou po novém roce finance, rád bych se jel podívat do Belgie a Holandska za lidmi, se kterýma jsem nahrával. Dál relaxuju u štípání dříví, protože dřevem doma topím. Rád si taky zajdu do přírody, když je čas. Vyvětrat se. 

 

Raveňák: Everydays patřil jednu dobu mezi nejproduktivnější party na scéně. Teď ho sice trochu zastínil label Ty Nikdy, ale pořád jste určitě neřekli poslední slovo. Chystá se deska Gruza, kompilace Whimsy Beats 2, album MC Geye. Kde to vázne? 

Oliver Lowe: Idea to rozjel v neskutečným stylu teď. Vycházej dobrý desky u TyNikdy. Cením to. Nezávislá scéna roste. U Everydays jsme trochu nastydlý letos. (smích) Po Novém roce  přijdou nové věci, nové desky, nové spolupráce. Bude to víc hudební než doposud. Víc vlastní produkce, míň samply.  

 

Raveňák: Během natáčení své desky jsi měl možnost spolupracovat se spoustou muzikantů. Budeš chtít tyto spolupráce využívat i v budoucnu? Jde to ještě vůbec kam posunout? 

 Oliver Lowe: Určitě. To je cesta, kterou chci jít. Vždycky je, kam se posunout. Na desce Peníze nebo Život je tak 60 procent nápadů, které jsme realizovaly.  

 

koupit CD : OLIVER LOWE & FRIENDS – PENÍZE NEBO ŽIVOT

 

Raveňák: Prokletím českého rapu jsou bezesporu zpívané refrény. Není škoda, že se na desce neobjevila žádná skladba s  plnohodnotnou účastí Eriky Fečové, řekněme ve formě refrénu, jež by to neumětelství mohla konečně zarazit?  

Oliver Lowe: Prokletím českého rapu jsou podle mě uplně jiné věci. (smích) Škoda to určitě je, že na desce není víc zpěvů. Měl jsem točit ještě se zpěvákem Martinem Svátkem. Měl být právě v refrénu, ale jsme tenhle trek dělali jako poslední a Martin omarodil, tak se to nestihlo.  

 

Raveňák: Jako například? Když už jsi to naťuknul…  

Oliver Lowe: Myslím, že už jsme se k tomu dostali o pár otázek výše a všechny odkazy na tohle téma jsou v textech na albu.

 

Raveňák: Někteří rappeři, například Nironic, se v minulosti na jazzových, funkových či obecně groovových deskách objevil. Co ty? Přišla už nějaká nabídka z této strany, například od někoho z Amplión Records?  ¨

Oliver Lowe: Tyhle informace bych si nechal pro sebe, minimálně do té doby, než pude ven první singl z druhé desky. (smích) 

 

Raveňák: Do jaké míry je Lovesong založen na pravdivých skutečnostech, hehe? 

Oliver Lowe: Inspirací mi byla opravdová žena z masa a kostí, ale z větší poloviny je to smyšlené. Chtěl jsem si zkusit napsat scénář. 

 

Oliver Lowe & Friends – Lovesong

 

Raveňák: Z jakého důvodu je na desce skladba Lidi jsou zvláštní dvakrát, byť v remixu? Nebylo by zajímavější tam hodit třeba jako bonus věc Růžová frčí? 

Oliver Lowe: Důvod toho, že je na desce RMX není žádnej. Nikdy jsem se nerejpal v podobnejch otázkách u cizích alb, takže ti na to asi ani nic konkrétního říct nemůžu. Když si teď vybavím situaci den po křestu, kdy jsme chillovali u mě na bytě a projížděli vinyly, vytáhl jsem album Same !@$ Different Dayod Lyrics Borna, který tušim začíná hned dvěma remixama a končí taky remixem. Nic neobvyklýho. 

 

Raveňák: Když jsme u toho, jakou jsi měl vizi ohledně toho, které skladby by na desce měly být a které ne? Podle jakých kritérií ses nakonec rozhodoval? 

Oliver Lowe: Mělo to jasnej koncept hned od začátku. Jedinej trek, kterej se nepoužil byl Růžová frčí.  

 

Raveňák: Na závěr bych už snad jen tohle. Před několika dny jsi pokřtil svůj debut. Můžeš nám, co jsme tam nebyli, přiblížit, jaké to bylo? 

Oliver Lowe: Bylo to fajn. Křtili jsme desku v domácí atmosféře, v soukromém klubu pro 50lidí.  Hráli dj Miloš Conerll (člověk, co dělal grafiku bookletu) a dj Sirkir (kamarád a majitel vinyl shopu z Plzně). Dal jsem minikoncert, při kterém si se mnou zajamovala Erika Fečová, saxofonista Radimo a MC Jelínek. Nechyběl kvalitní alkohol a pravé chodské koláče. (smích) 

 

Raveňák: Díky moc za tvůj čas. Ať se daří! 

Oliver Lowe: I já díky.       

 

další rozhovory:
DWELE: Řekni svojí holce, jak se cítiš při poslechu těchto skladeb…

MR. ULTRAFINO – Hudba musí být vždycky výš, něž muzikantovo ego

J. RAWLS: Hudba už prostě není taková, jako když jsem vyrůstal

 

 


Reklamy
Share

Napsat komentář