Tentokrát Vás nebudu zdržovat delší předmluvou, protože z 3 týdnů se finalizace rozhovoru protáhla skoro na 3 měsíce. Jen bych zmínil, že je tohle 2. rozhovor, který jsem udělal v obchodě, protože najít volný termín byl nadlidský ůkol a domlouvali jsme se skoro přes rok, i když bydlíme ve stejném městě.
Proč jsi se rozhodl pro vinyl?
Desky jsem začal kupovat, protože mě zaujala kvalita záznamu. A hlavně jsem měl vztah k metalovým kapelám, který měly úžasný obaly a na Cd si je moc nevychutnáš.
O metalistech se říká, že podrželi vinylový trh.
Je pravda, že tam to jelo pořád. Veškerý desky vycházely na vinylech, nebo alespoň skoro všechny.
Vzpomeneš si desku, kterou jsi si poprvé koupil?
Thrash The Trash od Arakain za 50kč. Sehnal jsem to tady v jednom olomouckém antikvariátu.
Jak dlouho sbíráš desky?
V březnu to bude 9 let.
Co byl první impuls, že jsi se rozhodl sbírat desky?
Dřív jsem sbíral cd a pak jsem začal objevovat alba, které jsem hodně chtěl, na vinylech a když jsem viděl ty obří potvory, tak nebylo úniku. Samozřejmě jsem se i z části nechal strhnout davem.
A Cd ještě sbíráš?
Vůbec, rozprodal jsem všechny a tým jsem si i ze začátku financoval první desky. V té době jsem měl okolo 500 až 600 kusů.
Při sbírání se zaměřuješ na určitý hudební styl?
Dá se říci, že převážně na Metal toho tvrdšího ražení – Thrash, Death, Black, ale mám i Synth Pop a všecko možný. Ortodoxní období jsem měl kolem 14 – 15 let.
Jak by jsi popsal svoji sbírku?
Dost často a s radostí říkám, že je opravdu různorodá, ale když do toho zabrousím, tak zjistím, že je tam z 80% Death a Black. Asi né každý by si tam vybral. Pro spoustu lidí jsou nejzajímavější desky, které patří mé přítelkyni.
Co tam má, že jsou ty desky pro ostatní tak zajímavé?
Lana Del Rey, David Bowie a takový ty hipsta věci, který mi prakticky narušují sbírku.
Jak skladuješ desky?
Z Ikea jsem si pořídil ty čtvercové poličky, co použivá hodně sběratelů desek.
Vyhradil si přítelkyni vlastní poličku?
Bohužel to řadím podle abecedy, ale s jejíma deskama je to takový divný.
Jakého intepreta nebo inteprety máš v oblibě?
Ministry, Kreator, Sodom, Torr, Burzum… Torr jsou láska z dětství, protože to bylo úplně první LP, které jsem poprvé držel v ruce. Byl to Institut Klinický Smrti a to mi byly asi 4 roky. Dnes by se to možná nedalo považovat za nejlepší výchovu, protože na obalu je takovej ježíš s otevřenýma vnitřnostma. Ministry mě vždycky byly blízcí hudebně i textově a Sodom s Kreator je takový typický svižný Trash Metal.
Máš interpreta u kterého se snažíš dát dohromady většinu diskografie?
Je to asi tak 70% sbírky, co mám takhle v kompletech. Nejvíc hrdej jsem na alba Ministry, u kterých jsem asi tak jeden z 400 lidí, co to můžou mít komplet. Vznikaly tam určité limitky a nedělaly se reedice a asi se ani dělat nebudou.
Máš ve sbírce i guilty pleasure desky?
Mám tam třeba Best Of od Sandry. Nějak mám tu její hudbu rád.
Víš kolik desek máš ve sbírce?
Nevím. Je problém, že mám spoustu desek, protože se částečně živým jejich prodejem. Je to asi 2500 desek a z toho tak 800 je moje sbírka.
Jakou audio sestavu používáš k poslechu desek?
Mám Pro-Ject Essential 2, Yamahu zesilovač a Sony bedny.
Jaké desky by jsi označil za nejoblíbenější?
Já se budu opakovat s Ministry. Případně pak sběratelské boxy. Třeba komplet Slayer, At The Gates, Cannibal Corpse, Motley Crue. Na to se člověk zaměří víc, protože si uvědomí kolik to stálo a ve sbírce to hned vidíš na první pohled.
U sběratelských boxů bývají často různé memorabilie. V kterém byla nejzajímavější?
V poslední době mě teď překvapili At The Gates boxem To Drink From The Night Itself, kdy si s tím fakt vyhráli. Jsou tam podepsané fotky, plakát, bonusové LP, cdčka. Jediný problém této edice byl, že jsem na ni narazil opravdu pozdě a tudíž už jsem měl doma klasický černý vinyl. Tímhle způsobem se mi doma hromadí desky, na které následně zapomínám, že je ve sbírce vůbec mám.
Jaký největší srdcový kus se ti podařil sehnat?
Asi to bude Institut Klinické Smrti od Torr. To je takovej miláček číslo jedna.
Máš oblíbený obal?
Hodně mě bavili začátky floridského Death Metalu – Death, Obituary, Autopsy. Bylo to tak krásně morbidně brutální, že to člověk musí vidět.
U metalových desek bývá hodně morbidních obalů. Kterej je podle tebe ten nejvíc morbidní?
Určitě začátky Cannibal Corpse – Eaten Back To Life nebo Butchered At Birth, kde je ten obal v různých státech zakázaný a kapela s těma skladbama nesmí vystupovat třeba v Německu nebo na Novém Zélandu.
Zaměřuješ se na určité druhy obalů?
Vyloženě ne. Jedinej problém u Metalu je, že to bývá často cenzurovaný. Spousta dalších vydání má jiné obaly a člověka to vytáčí, protože je zvyklej na tu klasiku.
Desky nakupuješ na internetu nebo preferuješ kamenný obchod?
Ono je to těžký, protože já hrozně rád chodím do kamenných obchodů, kde si to můžu osahat a rovnou odnýst, jelikož mě nebaví čekat na balík. Ale na druhou stranu s těma obchodama je to tak, že když tam přijdu, tak je většinou velice nepravděpodobné, že si z tama něco odnesu. Internet mě zachraňuje.
Při nakupování na internetu využíváš eshopy nebo inzertní servery jako je třeba Discogs?
Jak kdy. Jsou věci na kterých mi záleží a chci je mít v prvním vydání. Pak jsou věci u kterých je mi to skoro jedno a neřeším jestli je to reedice.
Když narazíš na neznámou desku, máš nějaký záchytný body, kdy si řekneš bez poslechu, že to může být zajímavý?
Ze začátku to bylo, že mě zaujal obal a šel jsem do toho. Teď ale nestíhám poslouchat všechny svoje kapely, abych měl čas objevovat něco novýho.
Navštívil jsi obchod, který tě nejvíc zaujal?
Dalo by se říct, že je pro mne každý zajimavý, ale právě burzy mají tu výhodu, že si tam můžeš vybrat od více prodejců a obecně to bývá víc přátelské. Nicméně asi nejvíc miluju stánky na Brutal Assaultu, kde se sjedou prodejci z půlky světa. Tam se mi ty nákupy prodraží vždy nejvíc, už jen tím, že tam seženu věci, které se tady opravdu nedají sehnat.
Jak sbírání ovlivňuje tvůj osobní život?
Má to obrovský dopad. Jelikož chodím do práce, studuju a kromě desek už skoro prakticky nic nestíhám.
Přítelkyně ti to toleruje?
No, už jí to celkem leze na nervy. Sice sbírá taky, ale sama si myslí, že už to asi trochu přeháním.
Přítelkyně sbírá jak dlouho?
Začala sbírat až se mnou a to bude asi okolo 2 let.
Hudebně se navzájem ovlivňujete?
Částečně asi popřu, co jsem říkal předtím. Navzájem si ukazujeme nové věci, protože ona byla hudebně jinde než já. Já ji ukazoval Black Metal, Horrorcore atd. a ona naopak do mě valila Vypsanou Fixu, Mňágu a Žďorp a tydle ty věci, které doteď nesnáším, ale nějakým způsobem mě určitě ovlivnila.
Kolik desek průměrně nakoupíš za jeden měsíc?
Teď to šlo celkem dolů. Je to asi 20 – 30 kusů.
Jaký byl tvůj nejlepší nákup?
Teď už to moc nejde, ale dřív se daly sehnat základy českého Metalu do 100Kč. Masters Hammer, Thor, Debustrol. Teď se to pohybuje v tísícových hodnotách.
Kolik si nejvíc utratil za jednu desku?
Bylo to něco přes 3500Kč. Mám pocit, že to bylo nějaké album Bathory. Já už nakupuji v takových intervalech, že už si ani nepamatuji co kolik stálo a radši to občas chci i zapomenout.
Vzpomeneš si na 3 desky, které jsi si koupil naposled?
Faith No More – The Real Thing v prvním vydání. Moonspell – Wolfheart v reedici, protože první vydání je prakticky nesehnatelné a poslední Autopsy – Puncturing The Grotesque, což je EP. Každopádně úplně poslední LP, které jsem si pořídil a jsem na něj patřiční hrdý je soundtrack z počítačové hry Witcher 3: Wild Hunt na čtyřech lp a 3 barvách, stálo to sice neskutečné peníze, ale je to nádherné a dost raritní.
Jednorožec?
První album Bathory v prvním vydání. Je to jedna z mých nejoblíbenějších desek a jediné vydání, kde je ten obal do žluta. Když nepočítám nějaké speciální pozdější vydání. Nebyl by problém ji sehnat, ale spíš na to mít ty peníze. Jednu jsem viděl i za půl milionu, ale ta byla podepsaná Quorthonem a ten je přes 10 let mrtvej.
Jednou jsi mi říkal, že máš svůj vlastní label. Můžeš mi k tomu říci víc?
Zatím je to v plenkách, vše je založené a tak a chci se zaměřit na českou undegroundovou metalovou scénu, což už tady pomalu vymírá. Defakto kdo to dělá pořádně je Miloš Kratochvíl s Monster Nation a Nashyr. Můj label se jmenuje JJ Records.
Prozrádíš, které desky se chystají k vydání?
Zatím to nechci prozradit, ale chystají se vinyly od dvou kapel. Nicméně je to momentálně v takovém stadiu, kdy se tomu nemůžu kvůli práci naplno věnovat a tak to prakticky nemohu dělat vůbec.
Myslíš, že prodej desek ti dokáže pokrýt náklady?
Tohle je otázka, kterou jsem si přestal klást. Vyloženě se na to sám těším, protože pro mě jsou to nesehnatelné věci, které nikdy nevyšly. Beru to spíš tak, že dělám hlavně radost sám sobě a budu rád, když si to někdo koupí. K sehnání to bude na našem eshopu vinylrockmusic.cz a určitě tady v kamenném obchodě (Kožené Věcičky, Olomouc).
O eshopu vinylrockmusic.cz jsem ani nevěděl.
Ještě to úplně není dodělaný, ale už je tam pár desek k prodeji. Jenže přes prázdniny jsme se tomu moc nevěnovali, jelikož jsme měli plnou hlavu fesťáků a nechtěli jsme to hrotit.
Protože prodáváš desky i v kamenném obchodě, budou tam i jiné desky nebo jen ty co máš v obchodě?
Budou tam částečně jiný. Najdete tam secondhandové desky, ale i novinky.
Který desky se prodávají víc? Secondhand nebo novinky?
Spíš ty dobovky, ale problém je třeba taková Nirvana a tak, protože dobový lisy neseženeš většinou ve stavu, ve kterém by se daly prodat. 90ky jdou většinou na těch novejch a 80ky, 70ky, 60ky se prodávají víc na těch dobovejch. Ikdyž asi je to tedy špíš tak půl na půl.
Jezdíš prodávat i na burzy?
Jezdím i po burzách, případně i po festivalech jako je Masters Of Rock nebo Brutal Assault. Dokonce i burzy pořádáme.
Kde je pořádáte?
Děláme je v Ostravě a plánujem Brno se Zlínem, kde i jednou proběhl. Data i místa najdete na stránkách vinylrockmusic.cz, případně na facebookových stránkách.
Jde se uživit prodejem desek?
Asi by to šlo. Máme ještě spoustu věcí okolo a není to náš primární obchod. Neřekl bych, že se tomu věnujem tak jak by jsme chtěli.
Proč jsi se rozhodl pořádat burzy?
Už mě štvalo, jak toho bylo všude málo. Navíc tvrdší metalové podžánry dělá opravdu málokdo, dalo by se říct, že z lidí, kteří jezdí po burzách jsem jediný. Když jsem si chtěl koupit desku osobně, tak jsem neměl šancí a tudíž jsme se rozhodli, že něco uděláme. První byla v Ostravě a dopadla hrozně špatně, ale máme z toho dobrý zážitky. Navíc ti prodejci jsou většinou kamarádi a tohle je jediná možnost, jak se vidět.
Z jaké největší vzdálenosti prodejci dojíždí?
Nemám to zmapované, ale většinou jsou z Prahy a Olomouce.
Na které burze bývá nejlepší návštěvnost?
Teď to vypadá na Ostravu, ale i Brno vypadá velice zajímavě.
V jakých intervalech to pořádáte?
Chceme každý měsíc na jednom místě a vždy o víkendech.
Jezdíš na inspiraci do zahraničí a nebo se učíš z vlastních chyb?
Vyloženě se to učíme dělat a vidíme celkový dopad. Lidi jsou z toho nadšený a to je myslím to nejdůležitější.
Jak se dostáváš k secondhandovým deskám?
Za ty roky mám spoustu známejch. Jeden mi to vozí ze Švédska, druhej z Německa a třetí pro to jezdí do Anglie.
Co zákazníci v poslední době kupují nejvíc?
Z hudebních stylů je to klasický Hard Rock. Většina mladejch se teď dostává zpátky k Doors, Nirvaně, Deep Purple, Black Sabbath. To se prodává asi nejvíc.
Tvůj táta taky sbírá desky. Zajímalo by mě, kdo má podle tebe lepší sbírku?
Já si myslím, že 100% já. Táta jde po “horších“ titulech. Za mě to jsou osobně celkem nezajímavé tituly. Myslím tím Kiss, Black Sabbath a podobně. Jelikož s tím obchoduji, tak to jsou věci co seženu vždycky. On se nespecializuje na ty vyloženě undergroundové nahrávky, kde je menší pravděpodobnost sehnání. Hlavně u těhle desek máš větší radost, když se ti podaří sehnat.
https://www.facebook.com/sbirassbiramsbirame/
