Éra popularity rapu z jihu Spojených států už definitivně odpadla a je si toho vědom snad každý, kdo nějaké dva tři roky zpátky poslouchal inteprety jako Chamillionaire, Paul Wall, Lil Scrappy a další. Jedním z těch, kteří úroveň hudební produkce z měst jako Atlanta nebo Houston drží nad vodou, je bezpochyb Stayve Jerome Thomas aka Slim Thug aka Slim Thuga Muthafacka. Po svém výborném debutu "Already Platinum" v roce 05 sice trochu polevil na tempu, snažil se trochu bezradně vytáhnout nahoru svoji partu kumpánů z Boss Hogg Outlawz, ale nyní si snaží napravit reputaci druhou řadovkou s ambiciózním názvem "Boss of All Bosses".
Slim Thug je chlap jako hora a přednosti určené k rapu mu nadělily sudičky hned několikrát. Hlas má jak zvon a umí ho dokonale využít a narozdíl od tisíce a jednoho rappera z jihu to má srovnané i v hlavě a nevystačí s primitivním řvaním, ale dokáže svým posluchačům říct i víc, než jak se umí bavit na sizzurp párty. I proto byla jeho prvotina "Already Platinum" tak úspěšná i přesto, že na zmiňovanou platinu nedosáhla. Na novém LP Slim Thug mírně polevuje. Je si vědomý svých kořenů, rád všem připomene, že je zpátky a že bude pokračovat tam, kde skončil na "Already Platinum", jako tomu činí v úvodní "Im Back", stejně jako si uvědomuje aktuální světovou situaci a vrací se ke "změně", kterou stále slibuje nový šéf Bílého domu ("I Run"). Nutno dodat, že přednostmi obou zmiňovaných úvodních skladeb je velmi slušná produkce, kterou mají na starosti Terry Allen a Mr. Lee, který okupuje téměř celý tracklist "Boss of All Bosses".
Co pro mě bylo poněkud nepřijímemným překvapením je fakt, že se Slim Thug až moc často věnuje nežnějším polovičkám. Dobrá půlka desky je určená pro ženy a dívky, leč ne ve všech skladbách dokáže Slim Thug udržet nastolené téma zajímavé a nenudící. To se mu povedlo snad jen ve "Smile", kde ale vše sráží průměrný instrumentál. Záležitostí nejpovedenější je však kolabo se starými dobrými UGK v "Leanin", která mě během několika vteřin dostala na rozpálené houstonské ulice, kde při poslechu tohoto tracku budete příjemně zapadlí v 64 Impala a z megavytuněného audio systému budete dávat tuhle věc příšerně nahlas, aniž byste přesáhli rychlost 20 km/h.
Abych se ale vrátil k celkovému dojmu "Boss of All Bosses". Slim Thug bohužel nevyužil svůj potenciál naplno. Nepřinesl téměř nic nového a i proto jeho nové LP jen lehce přesahuje hranici průměru a obávám se, že až se bude rekapitulovat letošní rok nějak konkrétněji, na "Boss of All Bosses" by se mohlo jednodušše zapomenout. Škoda.
Tracklist: 1. Boss Of All Bosses 2. Im Back (featuring Devin The Dude) 3. I Run (featuring YelaWolf) 4. Show Me Love (featuring Mannie Fresh) 5. Smile 6. Top Drop (featuring Paul Wall) 7. Thug 8. Leanin (featuring Pimp C & Bun B) 9. My Bitch 10. She Like That (featuring Killa Kyleon) 11. Associates (featuring J-Dawg/Z-Ro) 12. Hard (featuring J-Dawg & Scarface) 13. Welcome 2 Houston (featuring Lil KeKe, Lil O, Mike D, Mike Jones, Paul Wall, Pimp C, Rob G, Trae, Yung Redd, Bun B, Z-Ro & Big Pokey)
"Éra popularity rapu z jihu
Spojených států už definitivně
odpadla" naštěstí..
Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.
